Druhé housle Two Gallants

Druhé housle Two Gallants

Je to tady! Začal listopad a s ním i koncertní žně. Zlaté období, vítané všemi hudebními nadšenci. Kvelertak, Chelsea Wolfe, OM… chystá se toho mnoho, o těch však až příště. Muzikální hody protentokrát (minimálně v MeetFactory) odstartoval koncert Two Gallants s podporou českých Please the Trees.

Kdybych měl jednoslovně vyjádřit své pocity z Václava Havelky během koncertu, pak bych jej nazval šamanem. Pletené pončo přes záda a magická hůl v podobě kytary. Český David Eugene Edwards. Ostatně s Wovenhand mělo vystoupení Please The Trees hodně společného. Rytmus a zkreslená kytarová stěna zde hrají prim, přičemž vokálové echo se před lidmi trochu skrylo. Nová deska Carp rezonuje naživo dvojnásob. Silný aspirant na českou desku roku.

Two Gallants jsem poznal prostřednictvím Apačky. Jakkoliv hudebně neobjevné toto folk-rockové duo je, její texty mě přes donucení k poslechu dovedly až k jejich oblibě a reportáže z koncertů k přehnaným očekáváním, se kterým jsem k pražské akci přistupoval. Bohužel.

Večer odstartovali kumpáni hymnou Despite What You've Been Told. První věc, kterou jsem kdy od nich slyšel. Zároveň můj největší hit ve tři ráno na baru. A jaký to byl panečku provar. Na desce tak procítěná a naživo tak... nezáživná. Jasně, svou roli sehrál i slabý zvuk, ale především měla celá píseň výrazně pomalejší tempo, což se ostatně ukázalo býti pravidlem i pro spoustu dalších skladeb, a konkrétně této to dle mého absolutně nesedlo. Navíc zde byla ještě jedna skutečnost, jež opět nebyla v průběhu setu výjimečnou, a sice jakási plochost a absence výraznějších emocí (ne)proudících z pódia. Ne, že by to snad chlapci odehráli s nezájmem, ale naléhavost známá z desek byla sotva poloviční.

Abych jen nehanil, ony tyto připomínky do značné míry vycházejí z již výše zmíněného hypu, jemuž jsem podlehl. A i přesto se zde našly momenty, které budou v mé hlavě ještě nějakou dobu rezonovat. Především fantastická Steady Rollin' následovaná osvěžením opakujícího se "kytara-bicí" formátu v podobě Fly Low Carrion Crow na piano. Obecně balady fungovaly více, ačkoliv zvuk byl paradoxně lepší u rychlejších kousků, kde se různé nepřesnosti a nevýrazný projev ztrácely/maskovaly pod rouškou kytarových efektů. Co mě nechávalo chladným úplně, byly skladby z nové desky, které bohudík netvořily majoritní část playlistu, avšak i tak zabraly místo například výborné Las Cruces Jail, jenž snad zazněla v přídavku.

Já jej nestihl, neboť mi jel autobus, jemuž jsem dal přednost. Moc rád bych si jej nechal ujet kvůli skvělému koncertu, jenže ten se tentokrát nekonal. Bohužel.

Two Gallants + Please The Trees, Praha – MeetFactory, 3. 11. 15

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.