Poprvé na Dobešce. Jako mimopražský ji znám pouze z doslechu, a tak jsem v mírném šoku, když jedu 20 minut mimo centrum a vystupuji někde v kopcích mezi rodinnými domy. Po chvíli rozkoukávání zjišťuji, že nemám peníze na merch, a začínám hodinový pochod do neznáma za bankomatem, díky čemuž přicházím o předkapely. Vstupuji do plného sálu, jenž však není nepříjemně narvaný, v kombinaci s malebnými prostory divadla v hlavě kvituji promotérskou (apačka!) volbu místa.
Potemňuje se a zástup lidí válcuje temná hmota z vesmíru v podobě elektronických beatů skladby Carrion Flowers. Živě si vybavuji, jak mě ona syntetická salva odpálila ze židle, když jsem si v kanclu poprvé pustil stream nové desky z NPR. Bohužel zde se dostavuje klasický nešvar úvodu většiny koncertů, a sice nevyladěný zvuk, jenž potřebuje úpravu v průběhu setu (naštěstí se tak stane poměrně brzy). Především vokál je dosti utopený, což zprvu přisuzuji dříve oznámeným zdravotním kompikacím. Doomová Dragged out už je na tom o poznání lépe. Dvě následující písně ze staršího alba Pain is Beauty pak ukazují, že je Chelsea Wolfe v dobré péči, neboť vokál funguje naprosto bezchybně a We Hit A Wall bych se nebál označit za jeden z vrcholů onoho pátku třináctého.
Chelsea hladí struny kytary a já zavírám oči. Maw. Ptá se „Where are you?“ a já v duchu odpovídám: „V Twin Peaks.“ Douglasovy jedle, kafe černé jako noc bez měsíce a na pódiu v Road House stojí místo Julee Cruise Chelsea Wolfe. Vrchol číslo dvě. Iron Moon budiž konečně funkční ukázkou potenciálu kombinování elektroniky, metalu a temného písničkářství. Nahoru, dolů a znovu. Dobeška se pod nánosem hluku hroutí k zemi skoro tak snadno jako kývající se publikum.
Koncert odsýpá a já se bavím, nicméně do strhujícího zážitku tomu něco chybí. Ani týden po vystoupení nejsem schopen přesně pojmenovat v čem byl zakopaný pes. Nejspíš v ničem. Možná součet detailů v kombinaci s osobním naladěním. Nevím. Objektivně nemám co vytknout, naopak musím vyjádřit obdiv směrem k samotné Chelsea, která i přes zdravotní komplikace odehrála koncert více než se ctí. A Dobešku jsem si zamiloval!
Chelsea Wolfe, Praha – Dobeška, 13. 11. 15
