Rakoušští Elektro Guzzi do České republiky nejezdí zase tak často. Předvánoční koncert na Flédě spolu s brněnskými 1flfsoap tak zněl jako příjemný večírek na konec roku. Jeden z největších brněnských klubů přitom opět slavil narozeniny.
Na Elektro Guzzi jsem byl před dvěma lety na Besedě u Bigbítu, kde se mi dost líbili. Vím, že jsem je do té doby vůbec neznal a kombinace tradičního nástrojového obsazení jako vystřiženého z 60. let a tanečního rázu mi tenkrát vyrazila dech. Očekávání jsem tedy měl, alespoň hudební. O atmosféře koncertu jsem měl pochybnosti, protože i na Facebookové události bylo přihlášených celkem málo lidí. No… a taky jich málo přišlo, což je ale vzhledem k tomu, že byla akce den před Vánoci, asi pochopitelné.
Rozpačitě, ale s vervou
Očekávání se příliš nenaplnila. Nevím, zda je to tím, že prostředí festivalu nahrávalo intenzivnějšímu zážitku. S jistotou můžu říci jen to, že Fléda mu ten den rozhodně nenahrávala. Bylo by jistě vhodnější tento večer rozdělit sál napůl, jako tomu bylo například na Blondage (kde byla i tak návštěva vyšší) a návštěvníci se tak koncentrovali více u sebe a vepředu. Elektro Guzzi byli skvěle sehraní a fungovalo to mezi nimi dobře. První část koncertu napovídala, že půjde o kvalitní zážitek a první řady před pódiem se dokonce podařilo rozhýbat. Tím ale vše skončilo. Elektro Guzzi nekomunikovali s publikem, nedokázali se vysvobodit z jednotné linky, na kterou se sice občas nabalily kytary a elektronika, ale ve svém celku působili unyle a občas až nudně.
Nebylo to úplně špatně, bylo to jednoduše průměrné. Jednotlivé skladby byly v podstatě nerozeznatelné. Zkrátka znělo to, jako by se hodinu a půl prolínaly tři písně s různou intenzitou. Souhra všech tří hudebníků byla skvělá, ale souhra kapely a publika už trochu pokulhávala. Po hodině koncertu působil vytleskaný příspěvek až nuceně a navzdory očekávání kvalitního „analogového“ techna byli lidé možná rádi, že už tak dlouhý koncert skončil.
Paradoxně jsem si užil 1flfsoap daleko více než Elektro Guzzi. Nový projekt kytaristy Lukáše Palána a bubeníka Michala Janíka mě překvapil v obrovské žánrové rozkročenosti. V jejich hodinovém dialogu bicích a kytary jste tak mohli chvílemi prožívat snový ambient typu Tycho, střídaný temným postrockem připomínajícím Godspeed You! Black Emperor nebo elektronickými nářezy jako od Pure Reason Revolution. V určité rovině byli 1flfsoap skutečně pravým opakem Elektro Guzzi. Stejně jako rakouská trojice se po celý koncert neúprosně bránili tichým okamžikům – jejich skladby se však namísto ze zdi zvuků rojily buď od lehkých, ale úderných perkusí, nebo z kytarové improvizace. Mnoho skladeb tak nakonec znělo živěji a více autenticky. Je zřejmé, že se v případě 1flfsoap můžeme těšit na silný zářez do brněnské klubové alternativy.
Rok ve znamení Flédy
Přiznávám, Fléda mi v posledních několika letech nebyla zrovna blízká a příliš jsem tam nechodil. Neseděla mi dramaturgie akcí, která nepřinášela příliš vyrovnanou kvalitu, před rekonstrukcí nebyl podle mě značně vyhovující ani samotný prostor klubu. Za poslední půlrok jsem ale na Flédě byl několikrát a musím říci, že se úroveň zvedá. Tomu, že se na Flédě blýská na lepší časy, rozhodně napovídá i nedávno odtajněný program na rok 2017.
Novou vlnu francouzského elektra v únoru na Flédu přivane Brodinski, který například předskakoval králi industriálního house Gesaffelsteinovi. Několik dní na to snad ještě intenzivnější večer zařídí agresivní rap od OG Maca z americké Atlanty. Ambientní noir pak na jaře přivezou Cigarettes After Sex z Brooklynu, kteří po dvou zbožňovaných EP pilně pracují na debutovém albu. Návštěvníci se po novém roce ale znovu dočkají například i Swans a HVOB, kteří zde v minulosti dokázali zazářit a ukázali, že naplněnou Flédu již rozvířit umí.
