Young Fathers, Brno, 13. 10. 15 Young Fathers, Brno, 13. 10. 15 Václav Mach

Návrat králů – Young Fathers zářili v Brně

Young Fathers v Brně: fotogalerie | reportáž

Bylo by krásné zavzpomínat na pomalu legendární koncert, kde se sešlo pár lidí (také náš fotograf Libor Galia byl tehdy u toho), nicméně já tam nebyla. O dva měsíce později jsem zahlédla nadějné hip hopové trio na Showcase Stage festivalu Rock For People, jenž měl právě toho roku nezvykle progresivní dramaturgii. Young Fathers tehdy doporučili zahraniční bookeři, kteří už mají vycvičený cit na umělce s velkou šancí jít nahoru. Stejnými schopnostmi se mohou chlubit i dramaturgové kolem brněnského Kabinetu Múz a nyní festivalu Itch My Hahaha. Díky jejich předchozím kontaktům se jim nejspíše povedlo opět zařídit koncert výjimečný, dost těžko v nejbližší době opakovatelný. Hvězda Young Fathers stoupá strmě vzhůru, přesto hvězdné manýry nemají. Přestože v létě hráli krom jiného plnému velkému stanu na slovenské Pohodě, s Mercury Prize v šuplíku a dvěma úspěšnými alby se vrátili do Brna na místo, které pojme hrstku lidí.

Není potřeba dodávat, že klub byl vyprodaný k prasknutí, což se projevilo už na hutné atmosféře během vystoupení rozehřívajících WWW. Jakkoliv mě Sifonovy recitace hravých Typltových textů a monotónní rytmy skupiny nikdy výrazně nezasáhly, jako úvod k Young Fathers asi pořadatelé nemohli zvolit lépe. Spojení s věhlasným bubeníkem Pavlem Fajtem dodalo předkapele na síle a celý večer byl tak nasycen velkým očekáváním.

WWW, Brno, 13. 10. 15, foto Václav Mach WWW, Brno, 13. 10. 15foto: Václav Mach

Young Fathers zblízka působí na pódiu skromně a soustředěně. Vzniká tak napětí, které graduje ve svém nejvíce hraničním bodě až k frenetickému tanci Kayuse Bankola stojícímu v popředí. Ani na chvíli však nepochybujete o pevnosti tohoto tria, jehož každý projev, back vokál, sólo, pohyb či pokyn přesně patří na své místo a chemie pracuje s dynamikou, emocemi i přesvědčivou expresí a syrovou pravdivostí. Polarita hymnického popového refrénu, ze kterého vykukují gospelové vlivy, s textem temného obsahu „AK47 take my brethren straight to heaven“ v sofistikovaně vystavěném hitu No Way tu není prvoplánovou ideou. Young Fathers mají vše, co underground oceňuje, nejsou v něm cizinci, ale zároveň nepohrdají jednoduchými zapamatovatelnými popěvky, do kterých rapují jako králové „Hollywood baby doll, don't sleep too long“. Chtějí být slyšeni.

A to jsme se zatím pozastavili jen nad jedním singlem z jejich oceněného alba Dead. Setlist pochopitelně patří také aktuální novince White Men Are Black Men Too, z níž nejvýraznější skladba Shame je opět ukázkou dokonalé kombinace přesvědčivosti morálního obsahu, pulzujícího, gradujícího rytmu a promyšleného pop songu. Rovnost je první asociace, která mě v souvislosti s názvem alba napadá, a potvrzení přišlo i zde, v Kabinetu Múz. Podpora migrantů od těch, kteří sami prošli podobnými osudy, ať už jako skuteční uprchlíci nebo vyděděnci z vlastní společnosti, zní věrohodně a bez patosu. I když jejich písně často poukazují na negativní jevy - násilí, válku či chamtivost, přesto vyzývají k tancům upomínajícím na dávné rituály, jako k očistě. Ty evokují zejména hypnotizující údery do bubnů (hostujícího bubeníka Stevena Morrisona), ale rovněž sborové zpěvy střídající sóla.  

Young Fathers, Brno, 13. 10. 15, foto Václav Mach Young Fathers, Brno, 13. 10. 15foto: Václav Mach

Dala by se tu vyjmenovat řada klíčových slov charakterizujících energickou mozaiku, která vytváří z Young Fathers přitažlivý zážitek zarývající se hluboko do těla rytmikou, variabilní a zároveň sjednocenou. Paralelně funguje osobitost každého z členů spojená „bratrstvím“ a pro existenci kapely zcela nezbytná. Vybavuji si uhrančivý pohled a soulový hlas G Hastingse v Only Child, rozzářený úsměv, který zřejmě není snadné vyvolat, souznění všech tří v harmonii, ostrý rap, bouřlivé tanečky Kayuse, stoický klid Alloysiouse. Je tu mnoho k vyprávění...a na chronologii vůbec nezáleží.

Jedinou vadou jinak skvělého koncertu byl nevyladěný zvuk u zahajující skladby No Way. Majestátní uvedení kapely zůstalo pohlceno v představách, jak tu píseň známe z jejich proslavené desky, kterou otevírá. Slyším rituální buben a rozpoznávám známou hymnu. Chtěla bych u nás v Brně jednou Young Fathers vidět pod širým nebem. V zahradě. Prosím.   

 Young Fathers + WWW a Pavel Fajt, Brno – Kabinet Múz, 13. 10. 13  

Young Fathers, Brno, 13. 10. 15, foto Václav Mach Young Fathers, Brno, 13. 10. 15foto: Václav Mach

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.