Také se letos se uskuteční v Brně multižánrový Festival Uprostřed, který se již potřetí bude konat v průběhu celého léta. Tradičně zahrnuje od června do až do konce srpna koncerty, divadlo, autorská čtení, tančírny, gastronomické přehlídky a program živých ulic, tj. všehochuť od hudby, přes jídlo až po blešáky. Zapojí se do něj i brněnské kluby Fléda a Kabinet Múz, stejně jako kolektiv přátel modulárních syntezátorů Bastl Instruments a levitující vesmíry AVA kolektivu.
Od vydání alba Zámek – soundtracku ke Kafkově příběhu ze světa byrokracie dotaženého až k absurdnosti – uběhlo pět let, tentokrát Kafka Band, kapela, která vznikla kvůli vernisáži komiksů o Kafkovi, přichází se svojí interpretací románu Amerika. Nové skladby uvedli v květnu v pražském DOXu a na brněnské Flédě. U příležitosti brněnského koncertu jsme si den poté povídali s Jaromírem Švejdíkem alias Jaromírem 99.
Možná pamatujete Fair Price Music Live Sessions, které se natáčely zhruba před rokem v brněnském Kabinetu Múz. Formát live session je určen zejména pro šíření jak zvukově kvalitních, tak lo-fi videí s živými vystoupeními hudebníků a kapel, mnohdy na netradičních místech. Resistor Sound Sessions jsou přímým pokračováním, ne v tolik netradičním, ale klubovém prostředí, a stojí za nimi iniciativy Fair Price Music, Smile Music, hudebník a producent Rhys Braddock (Gerda Blank, Metronome Blues), jeho žena Petra Braddock, a také dramaturg a produkční Ivo Lorenc (Beps'n'Johnnies). Natáčení a střih videí má si vzal na starost Jonáš Svoboda (Čau Česko) se svým týmem.
David Doubek alias Ventolin stále pokračuje ve vyprodávání klubů se svým albem Vitajte (2017). Podruhé vyrazil na turné do Polska, po němž ho nyní čekají dva koncerty s americkým producentem Containerem, předním zástupcům světové DIY techno noise&drone kazetové scény. 5. dubna na brněnské Flédě, o den později v pražském Fuchs2.
Očekávání před koncertem multiinstrumentalisty Luise Vaqueze, který se v živém vystoupení svého hudebního projektu The Soft Moon snaží o plnohodnotný smyslový zážitek, byla asi taková: napětí a zvědavost. Zvláště, když večer zahajoval set Dizzcocka, v němž představoval své nejnovější album Unreal, které vyšlo na kazetovém labelu Baba Vanga. Ze studiových nahrávek The Soft Moon jsem se neubránila pocitu, že v některých momentech nejspíš budou dost připomínat Nin Inch Nails. To sice není míněno nijak zle, protože kolekce hudby Trenta Reznora i jeho živé koncerty mě pořád ještě baví a nejsou omrzelé. Přece jen však od současné hudby chcete víc než jen reminiscence na kultovní kapelu.
Poslední akce kolektivu AVA, o které jsem psal, se odehrávala ještě na Rumišti. Psal jsem, že Rumiště končí, ale vibe rozhodně ne. Přes nepopiratelné kouzlo původního místa s sebou duch progresivního hudebního spektáklu kolektiv přenáší do prostorů, které se jim zrovna otevřou. Po několika setkáních na Jarošce tentokrát v klubovně Bastl Instruments.
Na čtvrteční koncert v Kabinetu Múz jsem dorazila jako na pokračování kulturního večera, který jsem sama pro sebe začala návštěvou performance Sound Carpets, která se odehrála ve zklidněné a velmi intimní atmosféře Vašulka Kitchen. A tak byl pro mne trochu šok dorazit na rozdivočelou Lesní zvěř. Chvíli mi trvalo se na ně naladit a nejvíc se mi to dařilo při pasážích s absencí zpěvu. Celkově mám pocit, že hudbě, zvlášť jde-li o zkušené interprety a jazzmany, jimiž Lesní zvěř bezesporu je, prospívá hlasem šetřit a energii věnovat nástrojům.
We Are the City se pro jeden lednový čtvrtek stanou Brnem, svou kanadskou stopu zanechají 17. 1. v Kabinetu Múz a představí hned dvě nová alba. Anebo spíš jedno, ale dvakrát jinak. Při tvorbě nového RIP – na které ještě čekáme, zbylo tolik přebytečného materiálu a inspirace, že daly vzniknout také albu At Night, které vyšlo již v říjnu 2018. Materiál je tedy jeden, cesty ke konečné nahrávce ale byly dvě. Takový hravý koncept je pro We Are the City příznačný, kritiky se shodují, že kapela má často čím překvapit.
Pětičlenná kapela z Estonska letos vydala debutové album Slow Sundown, a žádný název snad lépe neodpovídá tomu, co spolu vytvářejí. Rozostřené kytary zvou k polehávání na pláži u zapadajícího slunce, shoegazový nádech, dívčí vokály a bicí vzývající k jemnému pohupování dají aspoň na chvíli zapomenout na tuhou lednovou zimu. V září se Holy Motors otočili v Praze, 3. ledna je uvítá brněnský Kabinet múz.
Katarína Kubošiová alias Katarzia ve spolupráci s producentem Jonatánem Pastirčákem alias Pjonim složili hudbu k inscenaci antického dramatu Antigona. Představení Slovenského národního divadla má drama přiblížit mladším divákům a jejich úderné texty slouží jako průvodce celým dějem. Ve vydavatelství Slnko Records doplněné o několik dalších skladeb vychází album stejnojmenné album Antigona, které se vyjímá čistě elektronickou produkcí s minimalistickým zvukem a zpěvem blížícím se spíše rapu. S Katarziou a Jonatánem jsme si povídali o angažovaných textech, jejich vzájemné fascinaci elektronickou hudbou a plánech do budoucna.
