Serj Tankian, Praha, 24. 10. 12

Serj Tankian

Po dvou letech se do Prahy vrátil Serj Tankian, tentokrát s rockovějšími aranžemi a novým albem Harakiri. Koncertní křídlo nahradily klávesy, ale majestátnost večera dotvářela historií dýchající architektura Velkého sálu Lucerny. A vcelku překvapivě nakonec došlo i na System Of A Down.

Prvním, od koho zazněl obdiv k vybraným prostorům, byl zpěvák sedmičlenné kalifornské kapely Viza, jež se zhostila role předskokana. Šlo o jednoho z Tankianových svěřenců, které vzal pod svůj label Serjical Strike Records. Tito metalisté hojně využívající prvky arménské a řecké hudby ho doprovázeli už při minulém turné k desce Imperfect Harmonies. Frontman hlučné sestavy, která měla dva kytaristy, basáka, bubeníka, dalšího perkusistu a hráče na elektrickou arabskou loutnu (oud), si na začátku jen trochu pohrál s publikem a to mu bylo okamžitě po vůli bez jakéhokoliv odmlouvání.

Co se týče výběru předkapely, Serj Tankian si skoro ani nemohl zvolit lépe, protože Viza míchá místy velmi tvrdou hudbu na metalovém základě s tradiční muzikou Arménie a okolních států, někdy přidá i taneční rytmiku a vzniká z toho jeden velký pekelný ples. Pokud by k nám Viza přijela koncertovat samostatně třeba do vedlejšího Lucerna Music Baru, zřejmě by neměla problém ho vyprodat.

Samotný Tankian přišel sice v dobré náladě, protože bylo zcela zřejmé, že v Praze je velmi vítán, ale hned na úvod spustil agresivní song Figure It Out, v němž kritizuje válku a činy mocenských elit nazývá technologií materialismu. Setlist byl postaven primárně na aktuální desce Harakiri a na jeho sólovém debutu Elect The Dead, z něhož odezněly všechny skladby kromě Money. Naopak druhou desku v Imperfect Harmonies zastupovala jen přídavková píseň Left Of Center a krátký úryvek z Wings of Summer jako úvod k Baby. Podle reakcí publika bylo také zřejmé, že celá řada písniček z první desky patří už k určitému druhu klasiky, při které fanoušci zpívali refrény a skladby tak získaly ještě mohutnější zvuk. Byly to právě Baby, Sky Is Over a pro Serje už nebylo těžké zmobilizovat publikum, aby se navzájem doplňovalo v úvodu k písni Praise The Lord And Pass The Ammunition a z plných plic zpívalo Empty Walls.

Ani nové album tolik nezaostávalo, protože Lucerna bouřila při každé písni. Zajímavým kouskem z poslední desky byla skladba Ching Chime, ke které si Serj přizval loutnistu Andrewa Kziriana z Vizy.

Tankianova popularita je založena už dávno nejen na kariéře se System Of A Down, ale rovnou měrou i na jeho sólové tvorbě. Je také jeden z mála, kdo může na svých koncertech kázat o politice, morálce, ekologii a naší hromadné sebevraždě, za kterou si můžeme sami, aniž by ho někdo vypískal. Texty jeho písní i dvou básnických knih jsou o veškerém svinstvu světa, jsou ale podané moderní poetikou, jež je dost kreativní, aby na sebe upoutala pozornost, což může být v dnešní době velmi složité. „Chci spravedlnost“ – jeden ze slovních projevů, který ten večer zazněl ke konci písně Elect The Dead a byl asi nejemotivnějším ze všech, mohl znít utopicky až naivně banálně, ale možná proto se takovou větu dnes málokdo obtěžuje říct.

Koncert Serje Tankiana nebyl pouze energií nabitým vystoupením sehrané kapely s písněmi, které už prověřil čas, ale také politický koncert se vším všudy. Na úplný závěr publikum jednohlasně zpívalo temnou melodii Aerials jako hymnu. A tak se kruh pomalu uzavřel. Kde jinde se měl takový koncert odehrát, než v Paláci Lucerna.

Serj Tankian + Viza, Praha - Velký sál Lucerny, 24. 10. 12