Slyšet očima a poslouchat vlny. Den s radioamatéry a experimentem

Festival Itch My Hahaha, který už od podzimu probíhá v Brně, se neomezuje žánry ani přístupností publiku a bez obav kombinuje zasněný dream pop s experimentálními večery. Den věnovaný převážně analogovým radiopřijímačům proběhl v kulturním prostoru PRAHA, jenž je ve své dramaturgii dlouhodobě právě experimentování se zvuky nakloněn. 

Rádiovým nadšencům byly věnovány dva workshopy. Ten první, pod vedením Kryštofa Peška z live-coding sdružení Kolektiv, zájemce naučil, jak snadno streamovat ze svého počítače video a seznámil s potřebným softwarem. Jan Sůsa zaměřil workshop čistě teoreticky, na historii vývoje radiopřijímačů a technické vybavení. Byla to vlastně první ze série dílen na téma Jak si postavit radiopřijímač?. Na pokračování této radioamatérské osvěty tak nezbývá než se těšit, protože příště už prý budeme i pájet.

V poslechové části vznikl prostor pro čtyři odlišné přístupy k umění, které může být koláží, ale ta je pouze metodou k realizaci složitějšího konceptu. Miloš Vojtěchovský, iniciátor nezávislých rádií Lemurie a Jelení, umělec a lektor, byl pozvanou osobností, která pouští nahrávky v rámci pravidelného živého poslechového pořadu S(o)unday Mixtapes. Jeho pojetí ustoupilo od výběru skladeb ke zvukové instalaci, při které umístil mikrofony do sklenic a zkoumal alikvótní tóny vycházející z této konstrukce.

DJka Morgiana neboli Karolina Karnacewicz přivezla z Polska své audiovizuální představení, v němž na pozadí promítala dokumentární snímek Paris Is Burning zachycující různé komunity v New Yorku 80. let a vytvářela souvislou zvukovou feérii pomocí kontaktních mikrofonů, vinylů, gramofonů i vlastního hlasu. Ten však měla předtočený, nikoliv mixovaný naživo. Vzniklá hudba působila epicky, tajemně i kouzelně, nebylo však zřejmé, zdali ve spojení s konkrétním filmem bylo zamýšleno jakékoliv poslání, nebo byl snímek pouhou kulisou. Hlasové pasáže místy připomínaly estetiku These New Puritans, aby se vzápětí ztratily v modulaci do tepajícího rytmu a hluku připomínajícího pulzující velkoměsto.

Radioda je dvojice Piotr a Mikolłaj Tkacz, kteří se zabývají hraním na radiopřijímače. Experimentální metodu k prezentaci zvukového uměleckého konceptu na pomezí improvizace a interaktivní instalace se u nás zabývá například Petr Ferenc a je zřejmé, že tento „žánr“ nabízí mnoho různých poloh. V případě Poláků jsem čekala dynamičtější pojetí, ale bohužel šlo po celou dobu jejich výstupu o chytání vln a šumů vybízejících k otázce, jestli tu vážně jde o více než pouhý koncept.

Německé duo Mikomikona zkoumá přenos zvuku do obrazové podoby a naopak skrze transmediální interference. Je to typ instalace, která dává největší smysl naživo, kdy posluchač sám může zkoumat, jak funguje synestezie, tedy mentální efekt vyvolaný vzájemnými impulsy k zapojení jednoho smyslu k jinému typu vnímání, například slyšení obrazu. Tento jev je částečně iluzivní a odehrává se pouze v mysli, na jiné úrovni, než je obvyklé vnímání obrazu nebo zvuku. Při předvedení tohoto experimentálně uměleckého konceptu však vyznívaly poněkud rušivě hovory mezi účinkujícími, protože tak dílo působilo trochu jako zábavná hříčka a jeho niterné vyznění, které má údajně zasáhnout až k tělesnosti, zůstalo nepropojené s okolním prostorem, a možná i s posluchači. Jakkoliv je vnímání každého takového experimentu subjektivní, pamatuji si z instalací a poslechových provedení v Brně mnohem intenzivnější zážitky, zasahující skrze zvuk i fyzicky.

Celý večer hodnotím jako dramaturgicky sjednocený, ale atmosférou mohl být připraven na intimnější poslech, pokud sliboval propojení více smyslů. Dost zvláštní bylo také to, že účinkující vystupovali v různých částech místnosti, nikoliv na pódiu, což možná mělo posluchače a umělce přiblížit, ale nakonec byl efekt přesně opačný a vznikla určitá roztříštěnost. Mnohá vystoupení měla blíže k vědě a fyzikálním jevům než k hudebnímu cítění a určité pospolitosti, která v nedělní Praze nebývá výjimkou.

IMHHH ► Mikomikona, Radioda, DJ Morgiana, Miloš Vojtěchovský, Brno - PRAHA/Fórum pro architekturu a média, 14. 2. 16