Vrbenský zrod

Vrbno pod Pradědem, budova bývalých skláren, kterou na jednu noc oživil nultý ročník Fajfr Štýl Festu. Přijíždíme na rozžhavený vrbenský plácek, cesta z Jihlavy byla po předchozí noci na Nulté generaci hodně vyjetá. Asi půlhodiny jen stojím na jednom místě a zdravím se se samými známými tvářemi. Takovou přátelskou atmosféru jsem zažila naposledy na Pelhřimovech a dává to smysl, většina lidí tady pravidelně Pelhřimovy absolvuje. Kvůli všem těm lidem, co přicházejí, nestíhám vnímat Dannyho na venkovní stage, omluva.

Flash the Readies jaksi nezvládli dojet, škoda. Pacino klasický nářez. Voda neteče, ale stojí. Stejně jako v bazénku za venkovní stage, kde se svlažilo nejedno spocené tělo. K Noir Voir jedno citoslovce: aaaah. Masáž. Z jemných poloh do noisu a zpět. Nové songy zní vyspěleji, než kdy jindy. Nedávno pokřtili vinyl, dejte si. Kittchen s Aid Kidem vytvořili ponurou a hlubokou atmosféru a strhli s ní všechny přítomné. Vyčerpalo mě to natolik, že si musím jít dát dvacet do auta. Bylo třeba nabrat síly před naším koncertem. Lowmoe. Hrálo se nám krásně a bylo to hodně lidmi, z publika šla nádherná energie. Když se sejde tolik známých, udělá to zkrátka svoje. Mezitím se spustil liják, který většinu z nás uvěznil ve vnitřním prostoru - ten toho obsahoval dost; stage, naproti ní bar (s tak kouzelnými cenami, jaké jsem dlouho nikde nezažila), zkušebnu lomeno backstage a dvě skejt rampy.

Noir Voir, Fajfr Štýl Festfoto: Marek Reinoha