Vrbno pod Pradědem, budova bývalých skláren, kterou na jednu noc oživil nultý ročník Fajfr Štýl Festu. Přijíždíme na rozžhavený vrbenský plácek, cesta z Jihlavy byla po předchozí noci na Nulté generaci hodně vyjetá. Asi půlhodiny jen stojím na jednom místě a zdravím se se samými známými tvářemi. Takovou přátelskou atmosféru jsem zažila naposledy na Pelhřimovech a dává to smysl, většina lidí tady pravidelně Pelhřimovy absolvuje. Kvůli všem těm lidem, co přicházejí, nestíhám vnímat Dannyho na venkovní stage, omluva.

Noir Voir jsou ve skvělé formě. K obědu vaří desku, na víkend chystají festival a na večerní kázání si je do své kapličky v Suché Rudné pozvala Nejsvětější trojice!  Na závěr mi nezbývá, než se při této příležitosti přiznat, že od teď už fotím i na digitál...

Nejpozoruhodnější na celém Banátu je to, že se na pár dnů každému zamlouvá úplně všechno. Může to být cokoli, třeba dvaadvacet druhů ovoce naloženého v domácí pálence, koleš, túra jeskyní na Dunaji v ohyzdné kocovině nebo naprostý mišmaš žánry a kvality hudebních těles.

V létě je na Islandu dobře, a tak se hned dvakrát vypravíme do Reykjavíku, abychom se podívali na nové desky Pascal Pinon a Júníuse Meyvanta. Elektroniku do nás napumpují Digitalism a Elysia Crampton, naléhavou kombinaci soul a blues nabídne Michael Kiwanuka, akustické chmury představí Moon Bros. a nespoutané instrumentální post-všechno rozezní tuzemští Noir Voir. Tak místo krosny sbalte přehrávače a pojďte si hrát na světoběžníky spolu s námi.

Kapela Noir Voir, instrumentální vřava z Bruntálu, zatoužila po reprezentativním videoklipu. Po dlouhé době příprav a pracovního procesu si může konečně zaslouženě oddechnout, neboť včera mělo očekávané video premiéru.

Kdybyste nevěděli, co dělat v druhé polovině června, výlet do Kopřivnice by vám hravě měl prázdný diář zaplnit. Jak je již zvykem, město automobilů je nakloněno i alternativní muzice a před začátkem letních prázdnin to potvrdí jak nejhudebnější čajovna v republice, tak příjemný rodinný festival v centru města.

Šestihodinová cesta na kole. Pět lidí jedoucí směr Krnov a za ním na hranici Polska. Zaniklá obec Pelhřimovy, se zemí srovnána za druhé světové války, na nás dýchá již krátkou dobu před příjezdem do Kytarového sadu, na zdejší specifickou atmosféru jsme čekali celý rok. A dočkali se. Vítáme se s přáteli, ale slov není třeba, všichni cítíme to blaho kolem a v nás, je to jako toužený návrat domů. Nikde žádná ochranka, elektřina, civilizace... Toto není festival, je to setkání hudby, literatury a spřízněných duší.

O tom, proč obec Pelhřimovy zanikla a jaký je její příběh, se netřeba v době Wikipedie rozepisovat. Podstatné je, že život bující energie zde pokojně kvete dál. Chcete-li se osobně přesvědčit, v kostele zatančit, oheň si přeskočit, v krmelci něco sníst, tak vězte, že žádné hranice vám zde na hranicích bránit nebudou.

Slezská metropole Opava tento víkend ukázala, že i ona má na to mít svou klubovou noc. Po zkušebním ročníku na podzim 2015 se letos předvedla s vynikajícím programem, v němž dominovaly přední jména tuzemské alternativní scény společně s DJ's nejrůznějších žánrů. V hudebním menu se dalo vybrat např. z kapel Donnie Darko, Please The Trees, Vees, Lebanon, Fred Madison, Vítrholc, Noir Voir, Ty Syčáci, Teepee, Tichonov a spousty dalších.

Když už se v Bruntále něco děje, tak to stojí za to. Instrumentální post-žánrový chaos Noir Voir, Nesbitts alias nečekané spojení OTK a Unkilled Worker, Way Out i volenka z publika, Hluk 498 Vaška Hrušky z Nylon Jail. To vše během jednoho nespoutaného večera.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.