David Bazan David Bazan

David Bazan: Proti proudu

Experimentování s vydáváním hudby není v dnešní době ničím neobvyklým. Viděli jsme mnoho úspěšných projektů (Nine Inch Nails, Radiohead), na druhou stranu také mnoho podivných a nedotažených (Smashing Pumpkins). Také v Česku najdeme případy alternativního vydávání: pražští OTK například vydali své poslední album Brno „potají“ (oficiálně vypustili pouze bizarní nahrávku Atentát na Wericha) a dostupné je pouze na koncertech.

Na podobnou cestu se loni vydal i americký hudebník David Bazan. Ten je známý hlavně z účinkování ve slowcoreové kapele Pedro the Lion, kterou v roce 2006 po čtyřech nahrávkách rozpustil, aby se posléze vydal na sólovou dráhu. Jeho současný experiment měl jasná pravidla: jeden měsíc, dvě nové skladby. Pět měsíců = vydání desetipísňové nahrávky. Krátká přestávka a zase nanovo. Podobný kousek chtěl vytvořit se svým monstrózním projektem před lety i Billy Corgan ze Smashing Pumpkins, jeho 44 skladeb čítající kolos s názvem Teargarden by Kaleidyscope se ale zasekl už při druhém EP a celkově se rozplynul pod nánosy vedlejších písní a alb.

Bazan čelil od začátku podobnému tlaku. První dvě skladby dokončil úspěšně, jenže poté začal pracovat na dalších dvou a vyskytl se problém. „Tu a tam upravit melodii, dodělat text... Jenže jsem v průbehu zjistil, že to jsou úplné sračky. Byl jsem zdrcený.“ Řešení? Namotivovat se poslechem něčeho „krásného“. „Sedl jsem si k počítači a začal hledat. Natrefil jsem na záznam Chada VanGaalena na KEXP. Dohnalo mě to k slzám. A tehdy jsem začal psát Little Landslides, která se nakonec stala mou nejoblíbenější věcí z celé desky,“ vzpomíná.

Zpětně ale právě tento způsob tvorby hodnotí velmi pozitivně. „Neměl jsem žádné songy v šuplíku. Každý měsíc jsem musel napsat a nahrát dva. Což může znít jako jednoduchá věc, ale ty písničky prostě musí být dobré, nemůžete vypustit jen tak něco.“ Nakonec přišel se strategií, která mu pomohla rozpoznat kvalitní nápady. „S každým útržkem jsem strávil asi čtyři dny a když jsem ho nezačal nesnášet, dodělal jsem ho.“ Nový skladatelský přístup ho zároveň vytáhl z tříleté „odmlky“,  během níž nesložil jedinou píseň.

Pro Bazana ale není experimentování ničím novým. Hned po rozpadu Pedro the Lion vyzkoušel různé nevšední pokusy. Začal jezdit „bytová turné“ či úmyslně hrával jen pro hrstku lidí. „Postupem času jsem si uvědomil, že nechci hnát svou muziku na trh za každou cenu a snažit se ji vecpat co nejvíce lidem. Musím najít cestu, jak přinést svou hudbu na trh, aniž bych se musel spojit s lidma, kterým je hudba u prdele,“ naráží na velké labely. V rámci „války“ proti moderním trendům v hudebním průmyslu dokonce odstranil své skladby ze streamovacích služeb typu Spotify. „Znehodnocují hudbu. Stává se z ní zboží na jedno použití.“

Tentokrát mu ale risk, zdá se, vyšel. Deskám s názvy Bazan Monthly Volume 1 a 2 se sice nedostalo takřka žádného prostoru v médiích (my jsme se však druhé z nich věnovali v našem Bedekru) a sotva si na ně přečtete recenzi (což bylo způsobeno tím, že „nikoho nebombardoval novinkami nebo exkluzivním streamováním singlů“), nicméně s počtem poslechů může být spokojený. První deska jich má momentálně na SoundCloudu necelých 200 tisíc, ta druhá zhruba 130. A pozitivní reakce má také přímo od fanoušků. „Je to zvláštní, ale takhle skvělý ohlas jsem neměl už dlouho. Lidi říkají, že je to jejich nejoblíbenější věc.“

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.