Konektor: Dave Grohl

Foo Fighters Foo Fighters

Již za dva týdny se prodejními žebříčky prožene nové album kapely Foo Fighters pojmenované Wasting Light. Frontman skupiny Dave Grohl, který se se snad již nikdy nezbaví přívlastku "bubeník z Nirvany", navnadil již dříve fanoušky starších kousků prohlášením, že by se údajně mělo jednat o nejtrvrdší nahrávku Foo's vůbec.

Samozřejmě, že taková prohlášení se často musí brát s velkou rezervou; výroky o návratu ke kořenům totiž nejsou většinou nic jiného než pouze předem promyšlené marketingové tahy. První ukázky z novinky Wasting Light však dávají tomuto klišé na frak – metalem zavánějící skladba White Limo je v porovnání s posledním singlem Wheels obrovským posunem z mainstreamových vod a dodává Grohlovým slovům na vážnosti.

Foo Fighters ale nejsou jediným projektem, ve kterém se rodák z Ohia za svou kariéru nachomýtl, pojďme si tedy nyní ty nejdůležitější okamžiky jeho hudební dráhy připomenout.

Dnes dvaačtyřicetiletý Grohl se poprvé ke kytaře dostal ve dvanácti letech, ovlivněn punkem prolezl na postu kytaristy kvantum kapel, až nakonec v seskupení Freak Baby přesedlal na bubeníka. Jeho začátky však nebyly nikterak jednoduché, doma nebylo pro bicí dostatek místa a tak se musel smířit s pouhým mlácením do polštářů. Jako bubeník se pak poprvé prezentoval v krátkotrvajících punkových projektech Mission Impossible a Dain Bramage. Jeho největším vzorem mu byl tragicky zesnulý bubeník Led Zeppelin John Bonham, tou největší školou mu však byly pravidelné návštěvy washingtonského klubu 9:30, ve kterém strávil velkou část svého mládí a podle svých slov mu některé z koncertů doslova změnily život.

Scream – První vážnější angažmá

V sedmnácti letech se Grohl zúčastnil konkurzu na post bubeníka v lokálně věhlasné punkové kapele Scream; z obav, že by ho kapela nechtěla kvůli mladému věku přijmout se představil jako dvacetiletý a možná i tahle drobnost mu nakonec pomohla ono místo získat. Zároveň také předčasně ukončil studium na střední škole a následující čtyři roky raději strávil vyčerpávajícím koncertováním. Za tu dobu kapela stihla vydat hrstku živáků a také především alba No More Censorship a Fumble, na kterém Grohl poprvé odkryl také své pěvecké nadání a to v písni Gods Look Down.

Nirvana – Rychlá cesta vzhůru

Po odchodu basáka Scream následoval neočekávaný rozpad kapely a Grohl se na nějakou dobu ocitl takříkajíc na dlažbě. Právě v této době však začínající grungeová kometa Nirvana, která tehdy měla na kontě jedno úspěšné album, horlivě sháněla vyhovujícího bubeníka.

Na doporučení frontmana Melvins Buzze Osborna přicestoval Grohl do Seattlu, kde se zúčastnil krátkého konkurzu. "Po dvou minutách jsem věděli, že on je ten pravý," vyjadřuje se ke Grohlově připojení basák Nirvany Krist Novoselic v knize Michaela Azerrada Come As You Are.

První album, ke kterému svým uměním přispěl neslo název Nevermind a na pulty se dostalo koncem září 1991. Výrazný posun od syrového a drsného debutu Bleach k čistému a vyspělejšímu zvuku katapultoval kapelu kolem Kurta Cobaina do těch nejvrchnějších pater tehdejšího rocku.

Grohl neměl v plánu narušovat již zaběhlý a fungující proces skládání tím, že by přinesl své vlastní nápady a tak jediná skladatelská stopa, kterou zanechal pod značkou Nirvana byla melodická skladba Marigold na B-straně singlu Heart-Shaped Box z alba In Utero. Můžeme se jen domnívat, zdali by se Grohlův rukopis podepsal na stylu Nirvany v budoucnu více, nebýt sebevraždy frontmana Kurta Cobaina. Pátého dubna 1994 se tak společně s jeho smrtí stala Nirvana minulostí.

Late! - Poprvé sólově

Skladba Marigold nebyla jedinou, kterou za svého účinkování v Nirvaně stačil Grohl složit. Pod pseudonymem Late! vydal v roce 1992 album s názvem Pocketwatch; to obsahovalo 10 písní včetně již zmíněné Marigold. Mimo jiné Grohl nahrál také píseň Friend of a Friend, kterou složil na Cobainovu akustiku a která byla inspirována prvními dojmy z jeho nových spoluhráčů.  

Foo Fighters - Skladatelský rozkvět

Po Cobainově sebevraždě se Grohl potloukal v různých formacích a dokonce dostal nabídku připojit se nastálo ke skupině Toma Pettyho; svou budoucnost ale v bubnování neviděl a místo toho se začal naplno věnovat své vlastní tvorbě v novém projektu Foo Fighters, jehož název odkazuje k neidentifikovaným létajícím předmětům pozorovaných piloty za druhé světové války. Své první album si nahrál zcela sám, ale k sólové dráze nijak netíhl a tak se rozhodl udělat z Foo Fighters regulerní kapelu. Na pomoc si přizval Nata Mandela a Williama Goldsmithe ze Sunny Day Real Estate a také Pata Smeara, kterého znal již z působení v Nirvaně, kde Smear zastával post doprovodného kytaristy. Eponymní debut se nesl na vlně grunge a odhalil v Grohlovi doposud potlačovaný talent. Velký cit také prokázal při tvorbě videoklipů; vtipem sršící parodie na bonbóny Mentos ke skladbě Big Me si odnesla cenu MTV pro nejlepší videoklip roku a předurčila dlouhou řadou podobně laděných a nápaditých klipů. Mezi ty nejvíce povedené patří bezesporu Everlong, Learn to Fly či nízkorozpočtový kousek White Limo.

Druhým albem The Colour and The Shape se Foo's dostali na špici komerčně úspěšných kapel a od té doby svou pozici pouze posilovali. Nyní mají na kontě sedm alb včetně živáku Skin and Bones a dvojalba In Your Honor, které je rozděleno na elektrickou a akustickou část, na které se také objevila již zmíněná skladba Friend of a Friend. Na toto album si Grohl přivzal několik hostů včetně basáka slavných Led Zeppelin Johna Paula Jonese a ex-kytaristu stoner-rockových Kyuss a frontmana Queens of the Stone Age Joshe Hommea. S těmito hudebními esy se nejednalo o spolupráci poslední a jak za chvíli zjistíme, v případě Joshe Hommea ani o spolupráci první.

Queens of the Stone Age – Zpět za bicíma

S Joshem Hommem, který byl médii označován za pouštního Kurt Cobaina, vedl Grohl přátelské vztahy již od roku 1992. Oba provázel v následujících letech tak trochu podobný osud – oba byli v první polovině devadesátek členy úspěšných a dodnes uznávaných kapel a oba po jejich rozpadu povýšili na frontmany v zbrusu nových formacích, ve kterých se s lehkostí dokázali vymanit ze stínů svých předešlých angažmá. Grohl byl již od počátků QOTSA jejich horlivým obdivovatelem a měl velký zájem o spolupráci na některém z jejich alb. To se mu splnilo roku 2002, kdy se připojil k nahrávání dosud nejvíce oceňovaného alba QOTSA Songs for the Deaf. "Je to fajn být po letech zase za bicíma, být frontmanem je unavující," vyjádřil se Grohl k této změně pro MTV. S partou Joshe Hommea, která mimo jiné zahrnovala i ex-zpěváka Screaming Trees Marka Lanegana, se zúčastnil jarního turné po USA. Na podzim toho roku se však vrátil zpět k Foo's a vydal čtvrté album s názvem One by One. Nejeden z fanoušků si pak při porovnání se Songs for the Deaf posteskl, že by Grohl raději mohl zůstat za bicíma.

Them Crooked Vultures - Hraní pro potěšení

Když byla roku 2009 ohlášena superkapela skládající se z Hommea, Johna Paula Jonese na base a Dava Grohla za bicíma, zrodil se zároveň také jeden z nejočekávanějších rockových projektů posledních let. Superkapely mnohdy nedostojí velkému očekávání a za projekty jednotlivých členů daleko zaostávají. Eponymní debut, který čerpal především ze zvuku Queens of the Stone Age s mírným nádechem Led Zeppelin však přinesl poctivé rockové album, které si pozornost fanoušků jistě zasloužilo. Ti, kteří si slibovali od projektu něco nadpozemského, však určitě pocítili zklamání. Album zní totiž přesně tak, jako když si trojice ostřílených hudebníků pro radost jamuje a se stejnou radostí se rozhodne své nápady přenést na album. Kapela také absolvovala turné a Grohl s Jonesem se nechali slyšet, že nové, tentokrát ještě tvrdší a energičtější album by mělo dorazit co nejdříve.

Ostatní projekty

Dave Grohl určitě nepatří mezi ty, kteří se spolupráci s jinými hudebníky vyhýbají. Během své úspěšné kariéry prošel hromadou různých kapel, avšak nedá se říct, že by jeho domovská kapela Foo Fighters kvůli tomu nějak strádala. Mezi kolaborace, které určitě stojí za to neopomenout patří výpomoc na desce Killing Joke, kde se Grohl mihl za bicíma. Peprný je fakt, že právě Killing Joke dříve obvinili Nirvanu z ukradnutí jejich riffu z písně Eighties. Mezi jeho další příspěvky patří bicí na desce Nine Inch Nails With Teeth a také spolupráce na debutu Tenacious D, což je projekt komika a Grohlova dlouholetého přítele Jacka Blacka. Za svůj život se Grohlovi podařilo nakouknout také do filmového průmyslu, jednalo se však pouze o cameo roli ve třetí řadě mysteriózního seriálu Akta X.

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.