Josh T. Pearson Josh T. Pearson

Seznamte se: Josh T. Pearson

Psal se rok 2001, když si skupina Lift to Experience, v čele s folkařem Joshem T. Pearsonem podmanila se svou potemnělou, křesťansky orientovanou hudbou domovské publikum v Texasu. Album The Texas-Jerusalem Crossroads bylo prvním a zároveň také posledním počinem, který stihla tato parta dokončit. Po mnoha problémech a nesnázích se členové přestali stýkat a kapela se ocitla ve fázi rozkladu, ze které se jí už nepodařilo vymanit. "Lidi kolem začali umírat, začaly se brát tvrdší drogy a jednoduše jsme si každý museli jít svou vlastní cestou," vysvětluje Pearson příčiny odloučení pro web Prefix.

Ta Pearsonova vedla k malému údivu do Evropy, kde zcela ukrytý před vnějším světem pobýval v Paříži či v německém Berlíně - tam se nakonec o deset let později uskutečnil jeho hudební návrat. Tentokrát vyměnil elektrickou kytaru za teskné tóny španělky a s jemnou podporou klavíru a houslí Warrena Ellise, které svým nostalgickým nádechem připomínají legendárního filmového skladatele Angela Badalamentiho započal novou hudební etapu. Předlouhá přestávka však vyvolává v lidech zvědavost a otázky, proč se na tento comeback muselo čekat tak dlouho.

"Po celý čas tady v Berlíně jsem psal písně; tohle není jediné album, na kterém jsem pracoval. Narozdíl od těch ostatních to však tohle dokázalo dotáhnout do konce," vyjadřuje se ke své dekádu trvající přestávce Pearson.

Takřka hodinu trvající nahrávka Last of the Country Gentlemen je plná nářků zlomeného muže a z pochmurného hávu plného smutku se nevymotá ani na chvíli. "Bohužel, je to smutné album. Nezamýšlel jsem to takhle - čekat takovou dlouhou dobu a pak přijít s tak melancholickou nahrávkou," popisuje Pearson atmosféru alba, kterou náramně dokresluje jeho podmanivý hlas, v mnohém připomínajícím Jeffa Buckleyho.

Stejně jako v případě Lift to Experience, ani na tomhle albu se Pearson nevyhnul náboženským motivům; ty lehce doplňují tradiční témata zaobírající se láskou a bolestí s ní spjatou. Nahrávka na posluchače neútočí žádnou smrští melodií, které by veškeré své trumfy vyčerpaly již po prvním poslechu. Naopak, více než polovina skladeb přesahuje stopáž deseti minut a Pearson na nich rozehrává úchvatné příběhy, ze kterých prosakuje temnota jeho těžkých životních zkušeností. Sám Pearson je se skladbami z jeho prvotiny tak hluboce spojený, že mu dělá velké obtíže předvést některé z nich před lidmi. "Nevím, jestli ty písničky budu vůbec schopen hrát naživo, některé snad ano, i když si nejsem jistý s Honeymoon, tu pravděpodobně nezvládnu. Můj manažer se toho dost obával a celou dobu na mě naléhal, ať udělám věci, které budu schopný zahrát i živě. To se ale nepovedlo."

Tento vousatý trubadúr, který jakoby z oka vypadl některému z členů ZZ Top se po deseti letech hudebního půstu vrací s bolestivým, trpkým a především upřímným folkovým klenotem. Lze velice těžko odhadovat, zdali nám ještě někdy podobný zážitek připraví. Je totiž patrné, že ke své tvorbě chová velmi rozporuplný vztah a nebylo by překvapivé, kdyby se na příštích pár let znovu odmlčel. Snad se tomu nestane.

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.