27 27 Aňa Sladkovská

Czech it: 27

27 (www, Facebook)

Minimalistická poezie kytary a houslí, křehká v tónech, tíživá ve slovech.

České písničkářství nenabízí pouze profláklé autory povrchně vyznívajících politických protestsongů či rozpačitě působících, rádoby vtipných písní o božských podřízených. Skýtá i mnohé, doposud téměř neobjevené perly, které se třpytí melodickou i nástrojovou křehkostí, mrazivou pravdivostí, odhalováním krás hudebního jazyka.

Spontánnost jako základ všeho

Takovou perlou je pražské duo 27, které, jak už to u mnohých, ať už vědeckých či uměleckých objevů bývá, vzniklo dílem náhody. „Seznámili jsme se v hospodě za Pražskou konzervatoří, kde Veru studovala housle a já herectví. Další den jsem měl odjet do Děčína odehrát sólo koncert a Veru se z legrace nabídla, že mě doprovodí. Nakonec se tak stalo, celý koncert jsme improvizovali a hned ten večer nám došlo, že by možná mělo smysl zkusit hrát spolu,“ vzpomíná mužská polovina 27, Ondřej Mataj.

To bylo v roce 2011. Od té doby skutečně začali Veronika Linhartová a Ondřej Mataj intenzivně propojovat své hudební nápady a struny kytary a houslí, věnovali se scénické hudbě, poctivému koncertování, hledání vlastní hudební tváře. „Většinou říkáme, že se zabýváme intimním folkem s post-rockovými prvky. Nechceme se ale samozřejmě nechat svazovat škatulkami. Procházíme neustálým vývojem a hledáme spojitosti mezi zdánlivě odlišnými formami. Nálady a témata písní se přirozeně mění stejně tak, jako se mění pocity v každém člověku. Necháváme věci vyplynout, nechceme je znásilňovat ke svému obrazu.“

Teprve později se na svět dostávají první vlaštovky studiového počínání. Vše začalo v roce 2012, kdy přispěli coverem skladby Sůl na Kittchenovu remixovou kompilaci Dezert. V říjnu 2013 pak následovala debutová nahrávka Meziplanetární soustavy, která pod dohledem Tomáše Neuwertha vzdala hold zásadám lo-fi a kouzlu nedokonalého, autentického záznamu. „První deska vznikla spontánně. Věděli jsme, že na její nahrání budeme mít jen víkend, ale nakonec se to podařilo za jednu noc (a to i přes to, že vlak, kterým jsme do studia jeli, měl tři hodiny zpoždění). Tomáš Neuwerth měl vizi pokusit se zachytit přítomný okamžik, který by vystihl podstatu písní. Podařilo se mu vytvořit takovou atmosféru, že to bylo snadné.“

Meziplanetární soustavy zaujaly vedle působivých melodií především textově. Nabídly na české scéně dlouho neslyšenou, podmanivou lyriku. Opravdovou zhudebněnou poezii, v níž se pře kontrastní svět přírodní, milostné lyriky a neidylického, krutého tížení současných mezilidských vztahů.

„K poezii máme rozhodně blízko, tady vlastně všechno začalo. Oba jsme psali básně a až potom je začali zhudebňovat. To souvisí i s jazykem; klademe důraz na jeho rytmiku a zvukomalebnost,“ prozrazuje Veronika Linhartová a Ondřej Mataj doplňuje: „Veru si skládá snový svět s metaforickými obrazy, já spíš stroze analyzuji. Globálně se asi shodneme na většině věcí, ale každý máme svá osobní témata, kterými se zabýváme; své cesty, kterými o nich přemýšlíme a popisujeme je. Našimi hlavními motivy jsou různé úhly pohledu na pavučiny mezi lidmi a všeobecná propojenost mezi nimi. Snažíme se je pojmenovávat, ale neposuzovat.“

27 a současný folk:

„Folková tradice v Čechách byla nejsilnější za časů okupace. V té době byli „folkaři“ ojedinělou možností sdílet nějaký postoj, vymezovat se proti systému, který neuznávám, možná i pokusem ho nabourávat zevnitř. Dnešní folk trochu ztratil na síle. Myslíme si, že písničkáři svazováni cenzurou měli mnohem větší motivaci zamýšlet se nad formulací myšlenek. Dnes, kdy je takřka vše dovoleno, má přesto mnoho tvůrců potřebu navazovat na folkovou tradici. Obsah ale vyznívá spíš prvoplánově pobuřlivě nebo povrchně. Jakoby se rozmělnilo společné téma a tím došlo k zmatení jazyků. Když se dnes kdokoli pokusí skrze text poukázat na vnitřní svět a přenést na posluchače nějakou svou myšlenku, je většinou obviněn z pseudo-intelektuálního hipsterství. My se k folku neradi řadíme, byť respektujeme kořeny, ze kterých vzešel.“

Pojmenováním se ztrácí hodnota symbolu

Svou poetickou tajemnost a nedořečenost si 27 uchovávají také při snahách dopídit se původu jejich názvu. „Lidé se nás často ptají, proč jsme si zvolili jméno 27, ale důvod neradi rozklíčováváme, protože pojmenováním se trochu ztrácí hodnota symbolu. Navíc se bavíme tím, co lidé tipují. To číslo však souvisí s našimi zdroji inspirace a s lidmi, kterých si vážíme.“

S úctou k lidovým tradicím, v nichž 27 shledávají „základní principy lidství a vztahů mezi lidmi, přírodou a smrtí“, a odkojeni či výrazně ovlivněni tvorbou Allana Ginsberga, Boba Dylana, Karla Kryla, Natálie Kocábové, Kittchena či WWW, v poslední době pak atmosféričností Sigur Rós, Sophie Hunger a PJ Harvey, pracují Ondřej a Veronika v současnosti na přípravách svého druhého alba, které si pod svá produkční křídla opět vezme Tomáš Neuwerth.

„Když vše půjde dobře, novou desku bychom měli začít nahrávat koncem března. Máme už hotový kompletní playlist a jsme ve fázi aranžování. Na desce se objeví několik hostů. Při skládání nových písní nám totiž došlo, že jsme trošku limitováni nástrojovým obsazením a že si skladby zaslouží znít epičtěji,“ prozrazují 27 a dávají tušit, že vrstevnatější aranže nebudou jedinou změnou oproti debutu.

„Deska, jejíž název si zatím necháváme pro sebe, bude oproti prvnímu albu tvrdší, důraznější, půjdeme více na dřeň. Zatímco písně z Meziplanetárních soustav popisují společné vědomí a odráží se v našem tehdejším i partnerském soužití, připravovaná deska bude ve znamení destrukce, kdy místo symbiózy a dialogu vznikají jednotlivé monology.“

Tematická a hudební proměna však nebude mít žádný dopad na hledání nových sémantických smyček, obrazů a způsobů vyjádření češtiny, v němž se jak Veronika, tak Ondřej našli a v němž si libují. „Přijde nám trochu škoda, že se většina tuzemských hudebních projektů snaží přizpůsobovat světovým trendům na úkor češtiny. Nás baví zkoumat možnosti našeho jazyka. Byli bychom rádi, kdybychom alespoň trošku přispěli k revitalizaci používání češtiny v hudbě,“ osvětlují své zalíbení a motivaci v krásách rodného jazyka.

Blíží se léto, blíží se doba festivalová. 27 se momentálně snaží, aby se jí také zúčastnili. Ne jako diváci, pochopitelně. Hranice Prahy již začínají pomalu přerůstat, čas k budování povědomí o jejich tvorbě v dalších koutech republiky je nasnadě. Sledujte jejich Facebook, třeba se tam dozvíte, že míří právě k vám.

TAG:

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.