Mé první setkání s Acute Dose (respektive s frontmanem Davidem Pšenčíkem, který toho večera hrál sólově) se událo loni na jaře v šumperském klubu Music Machine. Darren Eve, který vystupoval před ním a zároveň celý koncert pořádal, mi ho popsal jako „jednoho fajn místního kluka“. Má očekávání byla tedy skoro nulová a koncert, který byl toho večera už čtvrtý v pořadí, jsem plánoval spíš strávit někde na baru.
Jenže po letmém nahlédnutí mě kytarista v havajské košili s hlasem Kinga Krula a ležérním vystupováním ve stylu Maca DeMarca ohromil. A nejen mě – osobitým vystoupením Pšenčík rychle rozmetal veškerou únavu, která v klubu panovala. Jeho „půlnoční“ koncert trval snad přes hodinu a vypadalo to, že některé skladby snad vymýšlí přímo na pódiu, přitom se ale nikdo v klubu nenudil. Naopak, mnozí si přáli, aby tento šumperský King Krule snad nikdy nepřestal hrát.
„Ne, že by to byl můj oblíbenec, ale líbí se mi. A aby ne, když se prej tak podobáme,“ říká Pšenčík na adresu britského zrzka, ke kterému je často přirovnáván. A podobnost je vskutku velká – už několikrát jsem Pšenčíkovy songy pustil právě pod nálepkou Kinga Krula – a všichni jen uznale pokyvovali, že to zní dobře. Naposledy jsem dokonce s tímto „vtípkem“ ani nemusel začínat, dotaz vzešel sám. „To je King Krule?“ - „Jo.“
Po koncertu se konala ještě afterparty v Eveově zkušebně, kde jsem se dozvěděl o Acute Dose. Pšenčíkův sólo koncert tak byl vlastně raritou, což mě v tu chvíli trochu zamrzelo. Ještě té noci jsem si ale poslechl pár „kapelních“ nahrávek, a zněly snad ještě líp než koncert v Music Machine. Překvapilo mě, že jsem o Acute Dose vlastně nikdy neslyšel – a že jsem neslyšel, že by o nich kdokoli někdy slyšel, ačkoli už fungovali nějaký ten rok.
Pšenčík původně začínal jako kytarista v jedné z nejznámějších šumperských kapel Dead Pope's Company, kde působil i bubeník Jakub Zháňal (nyní např. Divided) – právě ten Acute Dose v roce 2012 nastartoval. „Jakub byl strašně iniciativní, tahal mě skoro každý den na zkušebnu. Přišel vždy po práci, na sobě měl ještě monterky. Neplánovali jsme nějakou kapelu, prostě jsme jen chtěli co nejvíc hrát. Já do té doby ani nezpíval a neskládal. Prostě jsme jen dlouhou dobu pro sebe cvičili,“ vzpomíná Pšenčík na jejich začátky. Zháňal dal kapele i samotný název. „Zrovna u sebe neměl trávu, proto Acute Dose. Mně to bylo úplně jedno, jestli budeme mít název. Ale od toho okamžiku jsme byli kapela,“ vysvětluje.
Svou malou roli v ní hraje také šumperský hudebník Darren Eve. „Darren je můj hudební strejda, kámoš. V Šumperku už podobných muzikantů moc není. Tak se musíme podporovat. Je to Angličan, tak ho občas poprosím o pár korektur v textech. Má skvělý písničky, chtěl bych hrát na kytaru jako on,“ říká Pšenčík. To je také první věc, které si při Pšenčíkově/Acute Dose koncertu všimnete – jeho styl hraní je velice podobný „bláznivé“ kytarové hře Darrena Eva.
Právě s „Angličanem ze Šumperku“ vyjel loni Pšenčík na první evropské turné. Přes Německo, Belgii či Francii doputovali až do Eveovy domovské Anglie. „Na tom turné jsem zjistil, že se muzikanti dokáží uživit hudbou. Ale musí spát vsedě v autě. Byl to opravdu punk,“ říká Pšenčík o cestě, kterou podnikli ve staré Felicii.
Acute Dose mají na kontě zatím jedinou desku s názvem Live Remake, kterou nahráli předloni v létě. Novou nahrávku chystají na letošní rok. Jak bude znít? To zatím těžko odhadovat. „Tvoříme hudbu jednoduchým způsobem. Každej poslouchá úplně něco jinýho, při tvorbě je to pak zajímavá kombinace. Pokaždé je to jiné a překvapuje mě to čím dál víc,“ popisuje Pšenčík.
Nyní už kapelu netvoří pouze on se Zháňalem, po přesídlení do Brna přibrali také nové členy Lukáše Palána a Jana Různara. „Tenhle způsob skládání funguje i v dnešním čtyřčlenném obsazení. Prostě hrajeme, každý si najde svůj prostor a nakonec z toho něco vyleze. Moc si do toho ani nekecáme. Ono se po pár zkouškách pozná, že něco děláš špatně.“
