Echolokátor: Cairnem – Un Chien Andalou V

Echolokátor: Cairnem – Un Chien Andalou V

Orlová je zvláštním úkazem Česka. Jedno z nejztracenějších měst (nejen) slezského příhraničí, v jehož sídlištích se rýsuje ještě ztracenější generace bez náznaku perspektivy, se totiž svému osudu alespoň v náznacích vzpírá velmi silnou alternativní hudební scénou, točící se kolem tamního klubu Futra. K zajímavým jménům převážně kytarového ražení (Pacino, Anne M. Christiansen) se nyní přidává abstraktní ambient Cairnem.

Pod pseudonymem se skrývá one man projekt Martina Mohyly, který v hypnotické, pětidílné a postupně vrstevnatější a gradující kompozici spájí modifikované field recordings, staré analogové syntezátory, minimalistický klavírní motiv a širokou paletu další zvuků, ať už elektronických, či reálně zachycených. Využití názvu kultovního surrealistického snímku přitom není od věci, neboť Cairnemův Un Chien Andalou je svou asociativní nefigurativní snovostí, dolovanou z hloubi vlastních démonů, surrealistické estetice blízký.

Jakkoli Un Chien Andalou funguje nejsilněji jako celek a při splnění dvou povinností (kvalitní sluchátka na uších a volume hodně doprava), v rámci Echolokátoru vybíráme závěrečnou, pátou část, která v určitém úhlu pohledu může stát i sama o sobě. Zajímavou ambivalencí kombinuje repetitivní, zdánlivě klubový beat uvězněný v širé zvukové mlze, který i přes svůj pravidelný a čím dál intenzivnější metronom nevnucuje touhu po neřízené párty, ale spíše umocňuje naléhavost do posledního dechu ždímané smyčky.

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.