Cultivate rituals a the sanctity of living. Večírek v brněnském ArtBaru nabídl v režii Sancti taneční a chillovou chai stage s pečlivou selekcí z domácí klubové experimentální scény i ambientních projektů.
Na táborskou Transformu jezdím už pět let, a tak vedle momentálního zážitku, který je vždy unikátní, můžu sledovat, kam se festival vyvíjí. Loni jsem psala, že se rozrůstá nebo spíše prohlubuje více dovnitř, tedy soustředí se na prostředí Cesty a v posledních třech letech také Křižíkovy elektrárny. Letošní ročník vykročil opět do dalších míst a směrů, vrátil se výstavní a přednáškový program do Trafačky a zde se napojil na tradiční Vozovou hrotbu, tedy aktivity zaměřené na skateboarding. Dalším festivalovým bodem se pak stala stará sýpka ve čtvrti Měšice, kde bylo možné vidět tři patra zaplněná díly různých výtvarných umělců.
Táborský festival Transforma se po loňských červnových prázdninách vrácí do svého původního termínu na začátek léta. Víkend, který sdružuje živou hudbu, divadlo, slam poetry, přednášky, výstavy a sportovní akce kolem starého mlýna a nynějšího komunitního střediska Cesta se odehraje ve dnech 1.–3. července s již skoro tradičním čtvrtečním entreé v Křižíkově elektrárně.
Druhou edici hudebně-diskuzního večera HLUK, který proběhl 23. října opět v partnerském klubu Bajkazyl Brno, zahájila debata zaměřená na společensko-politické uchopení kulturních aktivit. V hudebním program představil Stanislav Abrahám svůj asi hodinový live-set, při němž nejdříve zahrál na své obvyklé nástroje jako jsou kameny či gong, ale zazněly i skladby z jeho loňského alba Forces. Hudební producentka a zvuková designérka Polina Khatsenka alias Mʊdʌki v téměř úplné tmě pracovala s útržky rádiového vysílání v improvizované zvukové koláži s noisovými plochami. Trio hudebníku doplnil britský zvukový a multidisciplinární umělec Simon Whetham, jenž si přivezl plný stůl různých drobných nástrojů a dalších instrumentů, ze kterých vytvořil živou zvukovou instalaci.
Série hudebně-diskusních večerů HLUK pokračuje 23. října opět v partnerském klubu Bajkazyl Brno. Druhá edice bude zaměřená na experimentální hudbu, zahájí ji Stanislav Abrahám s live setem zahrnujícím pro něj typické nástroje jako je gong, kameny a fujara. Druhou účinkující bude sound-artová umělkyně mʊdʌki. Hudební producentka a zvuková designérka Polina Khatsenka pochází z běloruského Minsku, nyní je však usazená v Ústí nad Labem. Hudební program doplní britský zvukový a multidisciplinární umělec Simon Whetham, jenž do Brna přijede z Rakouska. Jeho tvorba je založena na využití sonické aktivity jako hrubého materiálu pro kreativní práci. Používá zvuky okolního prostředí a ke zkoumání a objevování méně nápadných až obskurních zvukových fenoménů uplatňuje celou řadu metod a technik.
Příjezd do Luhačovic měl letos velmi ambivalentní charakter. Lázeňský klenot zlínského kraje je krásným městečkem, které dýchá dojmem prázdninové dovolené, když se člověk prochází kolonádou a míjí exotické palmy.
Hudba na kolonádě, multižánrový wellness, genius loci Luhačovic. Galerie zachycuje sobotní a nedělní program festivalu, který byl letos volně přístupný. Luhovaný Vincent uvedl do stavu nekomplikované přímočarosti a bez nánosu prolnul své návštěvníky s lázeňskými hosty.
Letním preludiem aneb červnovou vlaštovkou mezi víkendovými festivaly bude Luhovaný Vincent v Luhačovicích, letos mírně posunutý s ohledem na dosavadní situaci. Jedenáctý ročník se uskuteční ve dnech 24.–27. června a jako vždy přinese hudební a zvuková vystoupení, divadlo, literární čtení, výtvarné i performativní umění.
Všestranný umělec Stanislav Abrahám (věnovali jsme mu také nedávný Echolokátor ohledně posledního alba Forces) vydal novou desku, kterou pojmenoval velmi minimalistickým způsobem: Three Drones. A názvu celá nahrávka skutečně odpovídá, jedná se o meditativní hudebně-zvukovou cestu mezi umělcem a posluchačem skrze jediný nástroj – modulární syntezátor. K tvorbě využil systém, který sestavil při hledání různých způsobů zacházení s alikvotními tóny pomocí elektronických hudebních nástrojů.
Stanislav Abrahám je zvukař a sound designer, který se už přes dvacet let zabývá také instalacemi a kolektivní uměleckou tvorbou, ať už jde o galerijní projekty nebo činnost v elektronickém duu Data-Live či live cinema skupině Microloops. Jde o velmi pozoruhodnou osobnost české umělecko-experimentální scény. Daří se mu totiž docela fluidně a přirozeně spojit projekty, k nimž bývá osloven, s jeho vlastní tvůrčí a objevitelskou realizací. Od studií na FAMU ho zajímá fenomén lidského hlasu v současném audiovizuálním umění, což ilustruje jeden z jeho starších projektů Pomlka (GAMU), který byl tvořen sérií levných reproduktorů přehrávajících odmlky a nedokonalosti rozhlasového projevu Alexandra Dubčeka z roku 1968 – tedy právě tichá a prázdná místa v mluvené řeči bývalého československého politika.
