Angažovaná Antigona v podání Katarzie a Pjoniho

Pjoni a Katarzia, Dosky 2018 Pjoni a Katarzia, Dosky 2018 Ctibor Bachratý

Katarína Kubošiová alias Katarzia ve spolupráci s producentem Jonatánem Pastirčákem alias Pjonim složili hudbu k inscenaci antického dramatu Antigona. Představení Slovenského národního divadla má drama přiblížit mladším divákům a jejich úderné texty slouží jako průvodce celým dějem. Ve vydavatelství Slnko Records doplněné o několik dalších skladeb vychází stejnojmenné album, které se vyjímá čistě elektronickou produkcí s minimalistickým zvukem a zpěvem blížícím se spíše rapu. Novinku pokřtí 11. prosince v pražské MeetFactory, den nato se představí v brněnském Kabinetu Múz a turné vedle těchto českých klubů nemine většinu velkých na Slovensku. S Katarínou a Jonatánem jsme si povídali o angažovaných textech, jejich vzájemné fascinaci elektronickou hudbou a plánech do budoucna.

Čím jste se během spolupráce navzájem obohatili? 
J. P.: Pro mě byl obohacující Kátin přístup ke skladbové formě, jednoduchost melodií a z ní vyplývající funkčnost. Tuto jednoduchost jsem se snažil zanechat i při produkci beatů.
K. K.: Spřátelili jsme se, a to je nejdůležitější. Spolupracovat možná budeme, ale zatím se věnujeme turné, co bude dál, to nevíme.

Co vás fascinuje na elektronické hudbě?
K. K.: Fascinuje nás stejně jako kterákoliv jiná hudba. Pro mě osobně odráží modernost a současnost. Princip skládání elektronické hudby je trochu jiný než skládání pro nástroje. Víc mě baví si hrát v programu, ve kterém skládám, a hledat pěkné zvuky.
J. P.: Dnes se dá téměř každá hudba považovat za elektronickou, jelikož kdejaký rock a pop je v postprodukci velmi silně elektronicky upraven. Baví mě právě ten kontrast akustických zvuků, které jsou elektronicky modulované. Kontrast chemických synthů s nečistotou nahraných samplů. A samozřejmě všechny ty možnosti jsou při tvorbě v počítači mnohem širší. Pak je jen třeba si dávat pozor, aby tam zůstal i ten život.

V porovnání s předchozími deskami je Antigona výrazně angažovanější a svými texty se dotýká v současnosti často diskutovaných témat. Jedním z nich je vnímání pokřivenosti kultu krásy v písni Krásu proklínám. Co je dle vás hlavním zdrojem této pokřivenosti?
K. K.: O tom by se dalo filosofovat na sto stran. Krása byla vždycky pro lidstvo fenoménem, nad kterým se dá zamyslet. I když dnes je svět krásy o něco více pokřivený než předtím – je to fashion world, krása jako byznys, nadto ve spojení s internetem umocněný.

Když jsme u textů jednotlivých skladeb. Představuje text písně Nepohodlná osoba někoho konkrétního?
K. K.: Je to metafora, a každý si ji může interpretovat po svém.

S Antigonou se pojí výrazný vizuál, jsi na něm, Kataríno, v okovech, a zároveň jakoby číhající na kořist. V průvodních zprávách k albu se hovoří o tvé výraznější angažovanosti. Je tvá role politická i mimo hudbu, nebo se tyto světy (umělecký a politický) přirozeně prolínají?
K. K.: Přirozeně se prolínají. Tentokrát jsem vizualitu nechala fantastickému týmu. Autorem přebalu je Jonatánův bratr, skvělý grafický designér Damián Pastirčak. Filosofii alba jsme nechali v rodině. Řetěz nakreslila Kateřina Blahutová. Věděla jsem, že Damián ví, o co nám v hudbě a textech jde, a proto přesně trefí, jak má přebal vypadat.

Za hudbu k Antigoně jste obdrželi cenu divadelní sezóny Dosky – nejvýznamnější ocenění divadelní tvorby na Slovensku. Co pro vás znamená uznání na divadelní scéně, povede to k dalším společným projektům?
K. K.: Jonatán už několik nabídek má. Doska pro nás znamená hodně. Je to legendární ocenění a velmi si ho vážíme, potěšilo nás. Jsme otevřeni nabídkám a budeme rádi i nadále tvořit sami jako tým anebo jak pro divadlo, tak pro film.

Jonatáne, ke tvým dvěma jménům – Pjoni a Isama Zing – v čem pro tebe spočívá rozdíl?
J. P.: Pjoni je elektroakustičtější, víc improvizovaný a konceptuální. Isama Zing naopak „klubovější” a do velké míry postavený na beatech a rytmice. Jako Pjoni zároveň tvořím i scénickou hudbu.

Jak bude turné s Antigonou vypadat živě?
K. K.: Kateřina Blahutová, česká vizuální umělkyně v současnosti žijící v Reykjavíku, nám ke skladbám vytvořila projekce a celý vizuální koncept. Ten měl premiéru na Pohodě a doufáme, že bude vypadat skvěle ve spojení s energií diváků, na které se velmi těšíme.

Co vás čeká v dohledné době?
J. P.: Se svým sólo projektem Isama Zing budu hrát například na festivalu Eurosonic v Nizozemsku. V listopadu mě čeká cesta do New Yorku, kde s mým kamarádem Adamem Matějem představíme audiovizuální performanci, jejíž koncept je postaven na využívání stroboskopů a parostrojů jako hudebních nástrojů.
K. K.: Tešíme sa na společné prosincové turné a co přinese rok 2019, se ještě uvidí.
 
Katarzia/Pjoni + dné, Praha – MeetFactory, 11. 12. 18 
Katarzia/Pjoni + Petr Hanák + DVDJNNS, Brno – Kabinet Múz, 12. 12. 18

    vychází za podpory
    EEA and Norway grants
    Ministerstvo kultury ČR
    Nadace Český hudební fond
    NADACE ŽIVOT UMĚLCE

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.