Psát už počtvrté o tom samém festivale vždycky svádí k tomu, že se člověk akorát opakuje, vymýšlí přehlídku superlativů, jinak by tam přece pořád dokola nejezdil. Transformu si píšu do kalendáře pravidelně a má to minimálně tři zásadní důvody. Vždycky si mě získá nějakým promyšleným dramaturgickým tahem, který ji odlišuje od všeho, co se u nás koná. Je to tak každý rok, i když velkou část line-upu tvoří elektroničtí producenti a DJ's, primárně se tu tedy zadělává na party až do pozdních ranních hodin. Komunitní duch místa je naprosto jedinečný, protože obyvatelé Cesty jsou s místem spojeni celoročně, dlouhodobě a Transforma je takovým vyvrcholením, slavností jejich snah udržovat táborskou scénu semknutou a živou. Festival sám o sobě vytáhne lidi z jednoho místa, kde by se dalo zevlit celý večer, celou noc a jen pasivně vstřebávat program umíchaný organizátory. Ale je tu v nabídce mnohem víc, skate jam, cyklozávod alleycat vždy odhalující zajímavá místa, kam by návštěvník jinak asi nezabrousil, a celá lokalita doslova kvete mnoha příležitostmi k procházkám a vyhlídkám z táborských kopců a rozhleden.

Letos se měl konat první, skutečně velký brněnský festival zaměřený na českou i zahraniční alternativní a nezávislou scénu. Že se nemusí bát přijít ani mainstreamovější posluchač, to měl snad podtrhnout název akce, který zní Pop Messe. Ambiciózní projekt byl naplánován na léto, ale při jeho odhadované kapacitě musel být tak jako ostatní větší akce přeložen na rok následující.  

V době, kdy zděšeně sledujeme rozsáhlé protesty proti krokům polské vlády ohledně zakazování potratů i potlačování práv queer komunity, Slovensko nenápadně přitakává a projednává návrh na zpřísnění podmínek pro přistoupení k interrupci. Zároveň máme dlouhodobě před očima diskuzi o problémech sexismu, ta ale jen pomalu někam vede, když jsou jí pod nohy házeny klacky v podobě neustálé generalizace a zjednodušování.

Někteří pracují na nových nahrávkách, které teď nemají kde představit, jiní se připravují na projekty s dalšími umělci, které teď není možné realizovat a někomu nakonec virus do života zatím příliš nezasáhl. V divném období koronavirové pandemie se ptáme, čemu se věnují hudebníci a co doporučují v době karantény, někteří vyslyší i naši prosbu o přiložení tematické fotky. Vesměs všichni vnímají karanténu jako prostor pro tvorbu, čas na změny a příležitost srovnat si priority a zorganizovat si čas.

Měla to být píseň o astmatickém záchvatu a létě bez lásky, v době koronavirové ovšem novinka od Katarzie působí jako reflexe aktuálního dění. Skladba Tristan a Izolda je ochutnávkou a lákadlem z čtvrtého alba Celibát, které vyjde 17. dubna u Slnko Records.

Je to už taková příjemná rutina. Skončí léto, přijde září a Lunchmeat nabyde konkrétní podoby. Za devět let existence vyrostl audiovizuální projekt zaměřený na současnou hudbu a nová média do rozměrů téměř týden dlouhé přehlídky aktuální elektroniky.

Nitranský Flaam s počtem kolem tisícovky návštěvníků představuje spíše malou a útulnou záležitost. Přesto si festival díky pečlivě volené dramaturgii postupně buduje rozpoznatelnou tvář. Domácí alt-popovou smetánku doplňuje promyšlený výběr několika zahraničních hostů. No a hlavně: prostředí vyladěné do detailů, malebný areál na kraji města, zároveň ale čím dál tím výraznější bod ve středu slovenské festivalové mapy. Na letošní ročník jsme vyrazili ve dvou a své dojmy se rozhodli vysázet formou deníkových poznámek.

Slovenský festival Flaam, který letos proběhne 16.-17. srpna, pořadatelé popisují jako “festival s atmosférou grilovačky u kamoša, ktorá se vymkla spod kontroly.” Již pošesté se tato událost bude konat opět na stejném místě jako předchozí ročníky - v Nitranském komunitním a kulturním centru Hidepark. Letos se však chystá bohatší program, a také se místo jednodenní akce bude flámovat po celé dva dny. 

Katarína Kubošiová alias Katarzia ve spolupráci s producentem Jonatánem Pastirčákem alias Pjonim složili hudbu k inscenaci antického dramatu Antigona. Představení Slovenského národního divadla má drama přiblížit mladším divákům a jejich úderné texty slouží jako průvodce celým dějem. Ve vydavatelství Slnko Records doplněné o několik dalších skladeb vychází album stejnojmenné album Antigona, které se vyjímá čistě elektronickou produkcí s minimalistickým zvukem a zpěvem blížícím se spíše rapu. S Katarziou a Jonatánem jsme si povídali o angažovaných textech, jejich vzájemné fascinaci elektronickou hudbou a plánech do budoucna.

Před nedávnem obdržela Katarzia a Pjoni za svou práci na hudbě pro inscenaci Antigona Slovenského národního divadla cenu za nejlepší scénickou hudbu. Nyní tyto skladby, doplněné o pár dalších autorských, vychází na stejnojmenném albu u Slnko Records. Dvojice výrazných slovenských muzikantů zároveň vyráží na turné po Slovensku, které zasáhne také Česko, a to plzeňský Anděl, pražskou MeetFactory a brněnský Kabinet Múz.

vychází za podpory
EEA and Norway grants
Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond
NADACE ŽIVOT UMĚLCE

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.