Beseda u Bigbítu u nás patří k nejbarevnějším festivalům navzdory svému pojmenování, které se poslední roky odráží především ve skotačení publika. Blondage, kteří tam v létě zahráli, se vrací do Brna do většího – po někdejším Kabinetu Múz tentokrát zasáhnou téměř dvojnásobně velký klub. A my máme soutěž o lístky.
PAF letos mírně proměnil své jméno, z přehlídky animovaného filmu se stala Přehlídka filmové animace a současného umění, která se tentokrát zaměřila na otázku proč se dívat na zvířata. Na čtyřdenním festivalu probíhajícím v olomouckém Konviktu se toho jinak moc nezměnilo. Poté, co předchozí ročníky zprostředkovaly českému posluchači výjimečnou možnost u nás zastihnout jména jako Vessel či Dean Blunt, došlo také na Ingu Copeland, která kdysi s Bluntem tvořila Hype Williams. To byl ale pouhý začátek – další dny zpestřil label PAN, kapely okolo Ondřeje Ježka či premiéra nového alba Dizzcocka. A to jsme zatím jen u hudby.
Prověřená kvalita v novém kabátku, danští hudebníci Pernille Smith-Sivertsen a Esben Andersen se vrací se svým novým projektem Blondage. Opakovaně tuzemský posluchač mohl dvojici zastihnout ještě jako Rangleklods, v Brně naposledy strhli bouři a nyní pořadatelé na Flédě slibují podobný zážitek. Kdo je nestihl v létě na jednom malém festivalu, který nezmiňujeme vzhledem k soutěži na konci zprávy, má příležitost vytáhnout již v úterý 13. prosince.
Alternativa, série experimentálních koncertů zaštítěných Unijazzem, se letos odehrála na různých místech a co večer, to jiné odvětví hutného zážitku, jak má festival vetkáno do štítu. V prostorách někdejší tělocvičny na Radlické se rozhostilo improvizační jazzové vystoupení norských Supersilent, které uvedli jejich krajané Oker. Od poklidně nevinného uvození až k tónům otřásajícím základy místa konání. Trojici galerií (Lightning Glove + Gnod, Celeste + Dirge + Esazlesa) doplňuje ještě hutný rozhovor s dramaturgickou dvojicí festivalu.
Britský label Tesla Tapes, který u nás zastupuje dystopické vize pražských Lightning Glove, měl v rámci letošního ročníku festivalu Alternativa pré. Nejenže byla trojice doprovozena ojedinělou černobílou projekcí, která v závěru přešla do bíle ozářeného plátna, v jehož konfrontaci sirény vynikly v cosi přijatelného. V rudý háv následně ponořili ještě jejich ostrovští kolegové Gnod, kteří tak hypnózu dokonali.
Hlubšími proudy současné alternativní scény se vydá slovenský festival Next, který se opět odehrává na sklonku podzimu. Především v prostoru bratislavské A4 slibují organizátoři po dobu pěti dní radikální melodie, živelné improvizace a multimediální projekty, neoposlouchané zvuky.
Fair Price Music zastávají na české scéně ojedinělou mecenášskou roli, která spočívá jednak v mnohdy syrovém záznamu živých vystoupení na červeném koberci, jednak v finančí podpoře skrz prodeje alb, z nichž jde tvůrcům takřka vše. Nyní FPM přidávají, svou objevitelskou roli zvýrazní sérií playlistů. Ten první je věnován folku, punku, rocku… a hlavně holkám v kapelách napříč žánry a regiony.
Před pár lety se Nicolas Jaar představil na Colours of Ostrava, tenkrát jeho psychedlické tóny zostřovaly kytary Davea Harringtona a vystupoval(i) pod jménem Darkside. Ti mají od roku 2014 pauzu a Jaar se tak soustředí opět především na sólovou tvorbu.
První warmup party ke Creepy Teepee, které vskutku čeří vody poklidného tuzemského festivalového počínání, se odehrála v prostředí Eternie, před měsícem založeného prostoru postaveného na zásadách DIY. V podzemí budovy na ulici Nádražní na pražském Smíchově se zároveň otevřel klub Underdogs' Ballroom & Bar.
„Bylo to jako totální zjevení, jako přistání Marťanů, jako signály z vesmíru,” uvádí památný blog k první české návštěvě legendárních Swans roku 1987. O kapele okolo Michaela Giry pak není na nějakou dobu slyšet, ale rezonují ještě dlouho poté. „Brněnská Šelepka se otřásala v základech a my jsme jen s pokleslou čelistí zíraly na ty nepravděpodobné bytosti, jež ze svých nástrojů dolovaly něco, co přesahovalo naši hudební i lidskou zkušenost.”
