Nové EP, vyhlídková plavba, zlomený srdce, noví známí, stálí blízcí. Pozvolný rozjezd na několik námořních uzlů. Kurishutofu dubové vlny se šířily v neutuchajícím rytmu. Steady.

Prales na hranici, zalitý docela vlídnou nepohodou. Opuštěný kostel na okraji, rozvalené náhrobky a pár kop pohanů. Slaví slavsky, při muzice.

To bylo před pár týdny, kdy na festivalech ještě bylo hezky. Vincent nezávislý, přátelský, lázeňský, excentricky inkluzivní, vyzývající k tichému bouření, přístupnému pro všechny. Vincentka hasila žízeň a napravovala rozbolavěné hlavy. Všichni hezky do latě, rytmus kolonády určuje Domino.

Tibet jede! Po Shalosh přišli Bad Plus. V dalších dnech se ukážou třeba Aby Wolf nebo !!! Richard Spaven Trio. Každopádně Bad Plus.

Jedu na poslední chvíli, chvátám na spoj rovnou z práce. Poslední volné místo, náhradní autobus. Na cestu stíhám koupit suchý pití. Je pátek, těším se na pochroumanýho Pšenčíka a suplujícího Pařízka. Jedno malé nedorozumění se skateboardem a zdrátujou Vám v cuku haxnu. Pořád lepší, než se pozdravit s kamarádem a vzápětí sebou nechat vysklít výlohu, asi. Mučednická ulice, dlouhej kouř a zamčený hřiště.

Třináctého pátek, klub jak tripový pokojíček, Enter the void skrz elektronickou hudbu. NoShit číslo pět, pětkrát tak hlasitější, prakticky už rodinná akce.

Shalosh projeli Českem a zastavili mimo Prahy, Brna a Trutnova také v Olomouci. Post-jazzové trio, kontrabas, piáno, bicí. Pozor změna, synťák, microKorg, sice v jedné dvou skladbách, avšak velmi vítaná.

Osamělá cesta do Brna světa, dlouhý táhlý úvod, málem zmeškaný bus a z lesa se ozýval jen zpěv drozda. Klub zmeškán o jednu stanici, další dobíhání, akorát na čas. Malý hlouček prvních příchozích popíjí pivo. Science Killer začínají svou show. Přichází další a další tanečníci, věda nemá šanci. Prázdné horní patro Mersey způsobuje dojmy exkluzivity, výlučnosti a vysoké tóny nahoře jednodušeji ladí na théta vlny psychedelie. Madhouse Express šupem frenetická sóla zaručují tanec sv. Víta. Nelze polevit. Rozjaření pokračují do brzkých hodin. Z klubu do bytu, z bytu do snu.

Dvě punkové akce, jeden metal, elektronická hudba v krytu civilní obrany a vodní pólo na stadionu. Ideální pro fear of missing out aneb Sobota v Olomouci.

O to víc jsem se těšil na Olomouc, teď, když jejich muziku už chápu. Křest v Brně jsem nestihl, Black Yoga znám nazpaměť a vzhledem k tomu, co Michal a Jura říkali v rozhovoru, jsem očekával velký zlom. Většina skladeb totiž vznikla přímo ve studiu a dalo se předpokládat, že za těch pár dnů živého hraní se deska už obrousila na kompaktní živý set, který hází úplně jiné odlesky než zvukově vychytaná deska.

vychází za podpory
EEA and Norway grants
Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond
NADACE ŽIVOT UMĚLCE

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.