Přátelský a komunitní karneval hudby, který nezastaví ani nepřízeň počasí. Vlastně se s tím trochu počítá. Za pět předchozích ročníků se strhly bouřky, uragány, deště i vichřice, a přesto trvá. Ten letošní nabídl muziku Kittchen, Deadbeatz, Humdrum Lighthouse nebo Prago Union.
Zvučný line-up naplnili také DJ's z různých končin, bohatý karnevalový program a požár čapího hnízda. V davu tisícihlavých akcí je Letiště v Hranicích příjemnou výjimkou, která pumpuje Jet B a chillin' atmosféru.

Přísně komunitní, vznosně benefiční, porcelánově ekologický, vpravdě lokální, hudebně alternativní. Tak by se ve zkratce dal popsat Oakfest, který letos v sedmé inkarnaci rozjásá Dub nad Moravou. V minulých ročnících (2006-2018) na dub tohoto festivalu usedly zvuční opeřenci – od tvrdších GNU, Deverova Chyba, po lyrickou Vltavu, úderné Tomáše Paluchu, Please the Trees, Už jsme doma, B4 a mnoho dalších. Letos rukují třeba Dunaj, Fetch!, WWW Neurobeat, Permon Balet Superstar, Sunset Trail, 1flfsoap, Ventolin a taky starý známý Negero, Koonda Holaa a Šrouby. Festival se nese v duchu motta Umění promlouvá. Představí tak díla umělkyně Kateřiny Olejníčkové, výtvarníka Martina Chvíly a tajemné Lussia Eddie. Navíc snad to, že výtěžek putuje na pomoc a podporu práce s dětmi a dospívajícími a ve zkratce k zajištění zdravého vývoje jejich osobnosti, což už je práce sociálních služeb olomouckého P-centra, spolku. A více už k myšlenkám festivalu odpovídá organizátorka a terapeutka Markéta Rodryčová.

Ane Bjerkan rozechvěla dechy svého aerofonního nástroje zbytky zimy, kterou jsme s sebou přitáhli. Vibrato spustila takové, že jednomu začalo být docela úzko. Čistý a pevný zpěv tomu jen nahrával. Dvě ženy, kterých jsem si všiml odcházet, plakaly. Nevydržely ani na začátek koncertu Kalle s doprovodem kapely. Litovali nejspíš rozchodu a nesnesly dál při takové hudbě vzpomínat na ukončený vztah. Na koncertě je třeba trošku od sebe poodstoupit a snažit se vžít do všech možností hudby, která zrovna hraje. Někdy je to obtížné. Tehdy nejvíc, když v tichých pasážích zaslechnu otylého souseda křoupat extra vysmažené domácí brambůrky z nabídky kuchyně klubu. Úrodný hnůj pro mé neurózy pane. Jen si klidně hryžte, žvý-kej-te, stejně si Ane poslechnu i doma.

Nové EP, vyhlídková plavba, zlomený srdce, noví známí, stálí blízcí. Pozvolný rozjezd na několik námořních uzlů. Kurishutofu dubové vlny se šířily v neutuchajícím rytmu. Steady.

Prales na hranici, zalitý docela vlídnou nepohodou. Opuštěný kostel na okraji, rozvalené náhrobky a pár kop pohanů. Slaví slavsky, při muzice.

To bylo před pár týdny, kdy na festivalech ještě bylo hezky. Vincent nezávislý, přátelský, lázeňský, excentricky inkluzivní, vyzývající k tichému bouření, přístupnému pro všechny. Vincentka hasila žízeň a napravovala rozbolavěné hlavy. Všichni hezky do latě, rytmus kolonády určuje Domino.

Tibet jede! Po Shalosh přišli Bad Plus. V dalších dnech se ukážou třeba Aby Wolf nebo !!! Richard Spaven Trio. Každopádně Bad Plus.

Jedu na poslední chvíli, chvátám na spoj rovnou z práce. Poslední volné místo, náhradní autobus. Na cestu stíhám koupit suchý pití. Je pátek, těším se na pochroumanýho Pšenčíka a suplujícího Pařízka. Jedno malé nedorozumění se skateboardem a zdrátujou Vám v cuku haxnu. Pořád lepší, než se pozdravit s kamarádem a vzápětí sebou nechat vysklít výlohu, asi. Mučednická ulice, dlouhej kouř a zamčený hřiště.

Třináctého pátek, klub jak tripový pokojíček, Enter the void skrz elektronickou hudbu. NoShit číslo pět, pětkrát tak hlasitější, prakticky už rodinná akce.

Shalosh projeli Českem a zastavili mimo Prahy, Brna a Trutnova také v Olomouci. Post-jazzové trio, kontrabas, piáno, bicí. Pozor změna, synťák, microKorg, sice v jedné dvou skladbách, avšak velmi vítaná.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.