Grimes je hračička, jejíž tvorba mi většinou hraničila s tvorbou pejska a kočičky. Když jsem slyšel ten galimatyáš živě na Berlin Festivalu, odcházel jsem předčasně a zklamaně, a to především kvůli tomu, že většina těch třaskavin padala jakoby z playbacku a její hlas nedosahoval toho rozkošného křepčení v nadpozemských výškách. S Art Angels, jejím nedávným albem, to mám podobně – je to potěšení, z kterého mám nakonec opici.
Grimes – Flesh without Blood/Life in the Vivid Dream
TAG: