Vzpomínky a prchavost okamžiku. Phoria v Praze

Je květen 2014 a já se procházím po dlouhém pobřeží anglického Brightonu. Někdy je tu tak větrno, až mám pocit, že mě to zvedne ze země. Na Great Escape festivalu toho roku jsem zažila vůbec nejlepší koncerty, které jsem viděla za celý svůj život. Myslím, že po skoro deseti letech už to posoudit mohu, ač doufám, že mě přece jen něco výjimečného ještě čeká.

Jedním byli These New Puritans jako headlineři festivalu a druhým pro mě tehdy úplně nová kapela, o níž jsem do té doby neslyšela.

„Elektrizující koncert proběhl ten samý den v St. Mary's Church. Už kvůli architektuře prostoru a perfektní akustice, jak se na kostel sluší, mě tohle vystoupení velmi lákalo. Ale patří dodat, že britská kapela Phoria si pozornost zasloužila sama o sobě, ne jen kvůli místu konání. Phoria jsou zástupci domácí scény, pocházejí přímo z Brightonu a nejsou to úplní nováčci, neboť mají na kontě už tři EP. [...] jemná elektronika s klavírem a éterickým vokálem zpěváka Trewina Howarda přenesla všechny přítomné do jiného světa.“ – psala jsem poté v reportu.

Nenapadlo by mě, že Phoria bude jediná z místních mladých umělců, co jsem tam viděla a takto mě nadchly, která o mnoho let později slušně zaplní pražské Roxy. Ten koncert přišel trochu zčistajasna a v Roxy bych ho úplně nečekala, přesto umístění zcela dávalo smysl. Kapelu, kterou na stagi tvořil jen bubeník (trochu potížista) se zpěvákem a skladatelem Trewinem Howardem (piano, kytara) doprovázel v Praze smyčcový kvartet. Krása, co víc si přát.

Ač zpočátku hudba zněla trochu pompézně a vokál se v ní ztrácel, pozornost upoutal spíše nezvěstný bubeník a začátek, který se překlenul z delšího čekání hudebníků na pódiu v koncert samotný. Celé to vlastně hned na úvod kapelu zlidštilo, ale zároveň rozbilo mou vzpomínku, kdy jsem si je pamatovala jako perfekcionisty, v jejichž setu neměly místo žádné rušivé prvky nebo nejistota.

Phoria představila několik nových věcí z poslední desky River Oblivion, tak i starší písně Red nebo Evolve. Soubor hrál jednu skladbu po druhé v plném, klubovém zvuku. Bylo to kontrastní vyznění oproti studiovým nahrávkám nebo různým live sessions, kterých kapela nahrála nemálo.

V jejich tvorbě je nápadná preciznost, instrumentace rozvíjející se do prostoru, přitom jednoduchá popová melodie a přímočarost zůstává zachována. Zpěvák Trewin Howard disponuje velmi jemným, zcela osobitým hlasem, a je nekonečně fascinující, jak ho v dynamice skladby i naživo umí rozvinout do popředí. Dosud vydaná tři alba stojí za poslech všechna, nijak nestárnou i ve víru měnících se hudebních trendů.

Evropské turné, které Phoria započala v Praze, bylo bohužel přerušeno hned po druhém koncertě v Amsterdamu kvůli zdravotním problémům frontmana. Snad se vše v dobré obrátí a kapela se brzy znovu vrátí i do Prahy.

Phoria, Praha – Roxy, 16. 4. 24