Nouvelle Prague proběhl letos jen jako konference, a to během jednoho dne 31. října. Koncertní část shrnul festival do hodinové Listening Session a celý den mohl být věnován online konferenci. Jako by toho nebylo málo, do všech panelů se přirozeně aspoň na chvilku vloudilo téma současné epidemie, Nouvelle Prague ale kromě toho prochází zásadními organizačními změnami. Ředitelkou je nově Anna Mašátová, která akci plánuje přizpůsobit více potřebám tuzemské hudební scény. „Konferencí v angličtině řešících mezinárodní hudební průmysl je hodně. Lokální témata, problémy a tipy prostor nemají,” vysvětluje v našem nedávném rozhovoru.

Kultura, a hudba obzvlášť, je bita. Koncerty a festivaly jsou v nedohlednu. Na začátku roku si pořadatelé Nouvelle Prague uvědomili potřebu showcaseový festival v Česku stavět na míru potřebám zdejších hudebníků a s nimi spjatých profesionálů. S novou ředitelkou festivalu Annou Mašátovou, která jinak působí jako členka grantových komisí, PRistka či manžerka kapel, mluvíme o tomto přelomovém ročníku a výzvách, které stojí před českou hudební scénou.

Z deníčku pořadatele: Jen při příjezdu vidím tu krásnou přírodu okolo, říkám si, tohle nemůže dopadnout špatně ani kdyby nezahrála jediná věc. Odstartování experimentálním filmem Miky Johnsona, který celý festival prošpikoval svým krabicovým konceptem a kytarový set Šimanského a Niesnera, který si všichni včetně jich samotných moc užili, uvedlo všechny do takové příjemné a milé nálady, že nikdo ani nesoudil můj zmatečný přijímací ceremoniál s provázky, které všichni stejně do pár minut ztratili.

Během lublaňského MENTu jsem se sešla se slovenskou kapelou 52 Hertz Whale (52HW). Nezvykle nádherné počasí doléhalo na všechny, a tak jsme se už večer předem domluvili, že se sejdeme „v létě”. A protože bylo léto, sedli jsme si prostě na zem, tam, kde při brzkém odpoledni nejvíc svítilo sluníčko. Ačkoliv dobře naladěni, všichni po odehraném koncertu – prý s pár technickými chybami, ale víceméně spokojení – a protančené noci vypadali trochu unaveně.

Cesta do Lublaně trvá z Brna s přestupem 7 hodin vlakem, MENT pocitově trval asi jako mrknutí a cesta zpátky, tradičně stopem a s přestávkou na kafe, necelých 9 hodin. Vyplatí se to? Na to stručně odpovídá Dominik Prok, frontman 52 Hertz Whale v našem rozhovoru: „Na MENTu jsme správně.” Slovinský showcaseový festival MENT 2020 probíhal během 5.–7. února.