Hlavním tahákem ostravského programu pro nás byla pochopitelně AV night Genot Centre. Dramaturgická dvojice Ondřej Lasák a Wim Dehaen jsou zárukou unikátních zážitků minimálně již od dob spacích Silent Nights, se kterými měl ostatně ostravský večer leccos společného – intimní pospolitostí soustředěného poslechu v kinosále počínaje a společnou snídaní konče.
Výrazné projekty elektronické scény v Evropě a příležitostně i z dalších koutů světa. Letos tomu nebylo jinak, na některé vystupující jsme si museli kvůli pandemii rok počkat – jako třeba na temnou performanci Corpus Nil Marca Donnarummy, jenž s ní mimo jiné získal prestižní cenu Prix Ars Electronica; jiní se představili ve světové premiéře jako GTA Soundsystem ve spolupráci s Markem Šilpochem nebo projekt Ritual for a Dying Planet audiovizuálního umělce Erica Raynauda tvořícího pod jménem Fraction.
Stálý záblesk. Analog. Projekce jede. Postcovid svět. Zábava pro velký. Světlo. Zvukové vlny. Tma. Záliba v rozbitých pixelech. Ruzně rozbitých. Balet světel. Laserová geometrie. Zlámaný beaty. Acidová teologie. Maják mezi odvážnými. Rap v Ankali, hyperdub v galerii. Královna Helena a král kód 9. Zavřel to Boilerroom. Tolik letošní levná konzerva masa. Kvalita. Sakra kvalita. Dojem v srdci zanechán. Děkuji. Moc.
Po roce a půl od minulého ročníku hostila 3. a 4. září bratislavská Nová Cvernovka showcaseový festival Sharpe. Hudební program probíhal na pěti pódiích, jednom venkovním a čtyřech vnitřních, která se nacházela v suterénu, přízemí a prvním patře budovy. V budově se nacházela i šestá scéna, na které se konaly tzv. secret gigs, což byla komorní vystoupení některých umělců z ostatních pódií, která byla vyhlašována až v průběhu festivalu, vlastně teprve několik desítek minut před začátkem. Za dva večery se na stagích vystřídalo více než 40 interpretů ze Slovenska i zahraničí. Českou republiku reprezentovali sinks, HRTL, Margo a Tea Sofia.
Po několika úvodních, multimediálních a na vizuální prezentaci zaměřených večerech v různých pražských lokacích, se Lunchmeat Festival vrátil poslední zářijový den do známých útrob pražské Národní galerie, respektive Studia Hrdinů, a konečně naplno dostál svému podtitulu We See You Dancin’.
Podruhé se Moody Moon Noize povedlo vytvořit svého druhu bilanční žebříček dlouho před koncem roku. Tři čtyři pořádající subjekty došly ke kompromisu, který je ve výsledku výkladní skříní alternativní scény. S tím, že je festival zamýšlen jako putovní, zároveň nabízí možnost objevovat místa, na která by jeden zamířil spíš náhodou.
Banát, jak zmiňuje jeden z pořadatelů i v našem nedávném rozhovoru, je údajně nejnáročnějším českým festivalem. Bohužel k tomu jedním dechem nedodává, že by mohl být o mnoho schůdnější, kdyby se doopravdy zajistila maximální hygiena a předešlo se tak častým přenosům střevní virózy a dalším nevolnostem. Působí to jako laxnost v organizaci, pokud vydrží tři dny viset cedulka označující vodu pitnou u vody užitkové, tím spíš, jde-li o kohoutky přímo v ústředí festivalu, hospodě U Medvěda. Postižené pak těžko uklidní perfektně čisté kadibudky – ovšem bez papíru. Noční můrou zůstává dlouhá cesta domů v ustavičných křečích. Tak trochu punk je super – dokud nezasahuje do zdraví zúčastněných. Je škoda, že i po deseti úspěšných ročnících je třeba apelovat na pořadatele, aby po této stránce akci dotáhli k dokonalosti. Mělo by jít o prioritu.
Plastová židle a dva lidi ve tmě. Ten výrazný cover jsem určitě zaznamenal už loni. Skrz pandemickou záplavu releasů a specifickou náladu vyžadující žánr jsem se však nechal pohltit minimalistickým klenotem Why Are You Here až letos. K tomu, abych pochopil, že je Joseph Kamaru král, jsem víc než tuhle skladbu nepotřeboval.
S Michalem Kaščákem o pořádání festivalu v době pandemie, vyhlídkách do budoucnosti, jeho vlastní tvorbě i focusu Eurosonicu na Česko/Slovensko.
Festival nebo dvoudenní zahradní slavnost u funkcionalistické vily s nejasnou budoucností? V obýváku vily a v zahradním šapitó hraje výběr z čerstvé československé alternativní scény a všude kolem je pozorovatelné naladění na stejnou pohodovou linku.
