Plastová židle a dva lidi ve tmě. Ten výrazný cover jsem určitě zaznamenal už loni. Skrz pandemickou záplavu releasů a specifickou náladu vyžadující žánr jsem se však nechal pohltit minimalistickým klenotem Why Are You Here až letos. K tomu, abych pochopil, že je Joseph Kamaru král, jsem víc než tuhle skladbu nepotřeboval.
Když se pak ukázalo, že zahraje tzv. za barákem ve Vídni, věděl jsem, že to bude jeden z těch impulzivních výletů na koncert, který mě bude stát stejně jako týden na Le Guess Who?, ale v tom právě spočívá část onoho kouzla. Druhou část tvoří wiener schnitzel v Café Rathaus, samozřejmě.
Mauer (aka vídeňský Jundrov) je vesnice pohlcená hlavním městem, která si však stále drží svůj maloměstský ráz a vzpomínce na kremžský Donaufestival se pak brání jen těžko. Konvenční Minoritenkirche zde nahrazuje brutalistní, z betonových bloků sestavený, Wotrubakirche. Je čtvrtek odpoledne a u jeho zdí nakládá DJ Mariah Doesn’t Carey. Opodál, ve stínu vídeňského lesa, zevlí skupinky hipstrů a čekají až pomine vedro. V line-upu druhého dne Unsafe+Sounds festivalu mě zajímá jen jedno jméno.
Z ticha vystupuje jednoduchý oscilující zvuk, v dáli se ozývají ptáci, šelest ve křoví, voda. Strohé prostory Wotrubakirche zarůstají pralesem. Harmonii přírody narušuje člověk a jejich vzájemné „překřikování” pohřbí gradující vlna masivního lomozu – siréna proplouvajícího parníku? Vlny narážející na břeh. Jemné praskání statické elektřiny a kroutící se prázdná páska kazety. Vykoupení na závěr v podobě konejšivé synťákové melodie, mizící někde v dáli. Skromný úklon a úsměv.
Ostatní interprety na festivalu vypouštím. Procházím se večerním lesem a nočními ulicemi vídeňského maloměsta. Druhý den v centru kupuju Peel na vinylu. Uzrál čas poslechnout si zbytek desky.
Unsafe+Sounds 2021 – Touch, Vídeň (AT) – různá místa, 18.–28. 8. 21