Hanácká metropole, kterou každoročně navštěvují desítky studentů tamější univerzity, nezahálí ani s koncem semestru. Právě naopak. S přicházejícím létem to chce ještě využít poslední dny, než vyprší smlouva o kolejném či nájmu, nic neřešit a vyrazit s přáteli za dobrou muzikou. S touto ideou přišli organizátoři nultého ročníku festivalu WaveBEAT, který již za pár dní rozezní olomoucké letní kino.

Je poměrně těžké, aby jakákoliv současná reminiscence 90. let, ať už v kulturní nebo politické podobě, nedopadla jako kýč. Různé oldies párty jsou často dnem jakéhokoliv hudebního nebo lifestylového vkusu a přiživováním se na nostalgii, a to ne po lepší době, ale po nostalgii jako takové. Na Kmeny 90 jsem tak šel trochu s obavami, aby návštěvníci nepochopili celou akci jako oslavu šusťákových bund a triček Kelly Family. Zároveň jsem doufal, že dramaturgie Vladimira 518 a vůbec celá propagace tomu nějak šikovně předejde. Předešla, nikdo neměl ledvinku a z repráků se nehrnuli Culture Beat.

Od nástupu pana prezidenta dolních deseti miliónů setrváváme v zákopové válce a příkopy se hloubí. Správní vlastenci a slušní Češi bijí na poplach a umělci se jim čím dál více snaží kontrovat. Label BiggBoss už se k otázce vzrůstající nenávisti a populismu na české politické scéně vyjadřoval v obsáhlém prohlášení, nyní Vladimír 518, Orion a spol. vysílají mnoha pánům také řízný rapový vzkaz. Pan historik Ovčáček možná zopakuje teze o angažovaných umělcích let 48 a 77, aniž by si vzpomněl třeba na angažovanost umělců z roku 68 a 89. To se mu do krámu nehodí.