Básník a frontman krautrockových Sýček nedávno vydal svou druhou sbírku Světelné básně. Koncept díla je zakořeněný v autorově rodném prostředí a záměrně si hraje s romanticky autentickým gestem jako promyšleným postupem. Grafik Juraj Horváth dodal knížce podobu křehkého artefaktu, jehož obaly jsou tvořeny otisky předmětů nalezených na místě, kde byl během jediného dne vytvořen.

V sobotu 4. června se ve Vrbně pod Pradědem ve skate parku v prostoru bývalých skláren konal již čtvrtý ročník s láskou vyfoukaného festiválku Fajfr Štýl Fest #4. A po dvou covidových letech, kdy musel probíhat v září, letos opět otevíral léto, tak jak bylo vždy původně zamýšleno.

Fajfr Štýl, ač se tak od začátku prezentuje, už není jen večírek od pár kamarádů pro další kamarády. Je to jednodenní fragment třpytící se ve světle dlouhodobého procesu a rozvoje mladé kultury a současné společnosti umělecky i organizačně aktivních lidí, kteří se podporují navzájem. Cítím to pokaždé, když při sledování jediného koncertu, dramaturgie nebo celého festivalu začnu přemýšlet o tom, co se za poslední roky navzdory různým překážkám, s nimiž nebylo vůbec snadné se vyrovnat, podařilo současné generaci vytvořit.

Příběh Kralovy vily v Prachaticích není jen o záchraně jedné funkcionalistické památky, ale taky o vítězství progresivní generace nad zatuchlými názory reprezentujícími staré pořádky. Nechme chátrat, hlavně ať je klid! – versus tvrdá práce a oživování zapomenutých prostorů. Festival Vivat Vila je tu jednak jako akce, která přináší dramaturgicky vytříbený kulturní program do města Prachatice, ve kterém se jinak nic podobného neděje, ale zároveň i taková oslava nového života ve staré vile. 

Zpráva o tom, že se na tour po Česku chystá londýnský noise-bluesový kytarista Steff Kett, jistě rozehřála srdce mnohých pamětníků koncertů Shield Your Eyes. To, že jej vyzvali budějovičtí hrdinové z Nagana REK, muselo potěšit zase svědky spanilých hlukových jízd Depakine Chrono nebo Microvomit.