Není letiště jako letiště. Přistávací plocha u Hranic na Moravě se 18. a 19. srpna promění na místo, kde proběhne už čtvrtý ročník multižánrového festivalu progresivní hudby Letiště. Od loňska se festival opět rozrostl na dvoudenní akci a poprvé bude taky se zahraničními jmény v line-upu.

Druhý květnový víkend patřil v Opavě všem nadšencům klubové scény a skvělé hudby. Konala se tam totiž již třetí klubová noc (víkend) alias Freiplatz. Jarní edice Freiplatzu bývají rozsáhlejší než ty podzimní, natěšena jsem byla dlouho.

Po půl roce se opět dočkáváme kulturního svátku v Opavě, pořádaném organizátory pohybujícími se kolem umělecké platformy Gottfrei. Slezská metropole již potřetí propojí několik opavských prostorů skrze nabitý hudební program.

Koncentrace lidí v kšiltovkách nebývá v olomouckém Jazz Tibet Clubu obvykle příliš vysoká, občas je sem ale přivádějí multižánrové lahůdky, které tu a tam provětrají zdejší klasicky jazzový repertoár. Naposled je přilákalo ojedinělé future soulové uskupení The High Corporation, to samé, kvůli kterému na pomyslné „druhé straně“ klubu u zdánlivě zapomenutých neodklizených stolů posedávají distingovaní posluchači rezervovanějšího vzezření, ti, kteří intuitivní představu příznivců soulu naplňují o dost více.

The High Corporation jsou stejní jako jejich publikum. Při první vizuální konfrontaci člověk nejdřív neví, jestli se řídit etnoreferenčním lookem sympatické drobné zpěvačky, nebo spíš kšiltovkama vychillených kytaristů (kytara Michael Lužný, baskytara a synth Lukáš Mutňanský, bicí Petr Hanák), kteří ji obklopují – už při prvních tónech úvodního singlu ale všechno začne dávat smysl. Zpěvačka Ashley S. Abrman totiž představuje úžasnou kombinaci poutavého silného hlasu a perfektního citu pro rytmus, kterým dokáže neuvěřitelně komunikovat s ostatními členy kapely a udávat tak příjemné tempo celému koncertu. Hip hop a soul si nikdy nebyli bližší.

Hned na úvod zve publikum k pódiu, a ačkoli na její výzvu reaguje jen hrstka lidí, dokáže kapela ihned vytvořit příjemně uvolněnou, nenucenou atmosféru, prosycenou kvalitně odvedenou hudebnickou prací, budící spontánní vlny potlesku. Ashley hrdě představuje novou desku When I Went to School a zve na její křest, který proběhne 9. prosince ve vile Štvanice a završí první, česko-slovenské turné kapely This is not Homework. Kdyby v hudbě existovalo něco jako spontánní nenucené pousmání, vypadalo by asi nějak takhle.

Za kvalitním moderním jazzem jedině do Olomouce. To se již stává pravidlem díky tamnímu Jazz Tibet Clubu, kam se rádi vracejí jak diváci, tak kapely samotné. Listopad proto bude ve znamení velkých návratů a oprašování vřelých přátelstvích, která zde v posledních letech mezi pódiem a publikem vznikla.

Brněnské jednodenní hudební veselí Degeneration Next si v sobotu 30. května odkroutí svůj v pořadí čtvrtý ročník. Filozofie přivážet neokoukané zahraniční umělce zůstává, mění se prostředí – z továrních hal Vlněny se přesouvá do Industry.

vychází za podpory
EEA and Norway grants
Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond
NADACE ŽIVOT UMĚLCE

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.