Noční koncerty Genot Centre mají vždy takovou zvláštní tichou atmosféru. Přitom hudba, ozývající se v začátku bezesné noci, kdesi mezi bloudícím spánkem a polobdělou imaginací, je alespoň v začátku, obvykle před půlnocí, docela hlučná. Léto a nekončící horké noci si přímo říkají o přenesení tohoto konceptu do venkovního prostoru, k čemuž si pro další ambientní sleepover Ondřej Lasák a spol. zvolili louku před komunitně udržovanou saunou NUUK v Hradci Králové, lemovanou slepým ramenem Labe.
Intimní prostředí, ze kterého však dohlédnete široko daleko ke hvězdám, noční saunování a večerní koupání v řece, poté zalehnu brzy. Přírodní tóny ze setu Francouze Magnétophonique jsou takovým hřebem před prvním usnutím. Dokonale souzní s pozdní hodinou, otevřenou travnatou ložnicí, kde se člověk necítí sám, a přesto tu není „hlava na hlavě“. Konečně se trochu ochlazuje, a tak ještě vstávám a jdu se ohřát k ohni. Dej si, co chceš a zaplať, kolik chceš. Za hudbu i za to, co si tu dáš.
Možná jsem část setů skutečně zaspala, čas plyne velmi rychle. K ránu mě ovšem budí jemné, tichounké ševelení a rozpoznávám ihned rukopis Barbory Polcerové, Enchanted Lands. Potutelně se za hracím pultem usmívají s Wimem Dehaenem, který už většinu nocležníků probudí ambientní melodií ze známého hitu jednoho německého tria, na který někteří z nás tancovali na leckteré zaplivané diskotéce koncem devadesátých let. Inu, i ambientní hudebníci mají smysl pro humor. Je po svítání. Skáču znovu do řeky.
Prý v NUUKu určitě ještě podobná akce bude. Vezmu tam všechny, co posledně nejeli. (zm)
Luční ❧ přespávačka, Hradec Králové – NUUK / sauna a osvěžovna, 10. 8. 18
