Pozvolný start, dlouhý odpočítávání. Celý NoShit tým si dal záležet, abychom Patnáctku nepoznali, pomalovali na co přišli, natahali kilometry UV špagátu a rozjeli nadstandardní zázemí pro výborný start. Pak už to bylo na posádce.
Pejsek od kočičky překvapili dvakrát. Na začátku perfektním zážehem paliva a na konci eklektickým jamem. A taky kytarou, neotřelou skladbou a tvrdostí songů. Střízlivý Tom Holič pozorně naslouchal, v meditačním sedu. Plameny šlehají.
Viktor Genčur (Alfonz Mergell) aka Goldenhaze se docela předvedl. První vystoupení, těžká pohoda, vlastní projekce, slušný podklady a zpěv zlehka inspirovaný The Strokes. Už je nad zemí.
Tom Holič rychle překonal počáteční vibrace a udržel stabilní kurz. Kombinace chytré a hlavně pohodové elektroniky, podmanivé trubky a zpěvu vynesla raketoplán až na orbit. Odhozeny palivové nádrže.
Killiekrankie, přesněji jejich obvykle kritická půl byla tak zmožena, že hrozila hyperspánkem. Jakmile se však oba nachystali na podiu, i s příliš krátkými kabely rozjeli takovou melu, že se v beztíži všichni okolo točili naprosto nekontrolovaně a euforicky. Hlavní motory zažehnuty.
Smeti nás už v družicovém stupni spolehlivě navigoval známým vesmírem svého tech/house. Nezbylo než naskočit na parket s nezapomenutelnými klubovými kreacemi a dostat ze sebe všechno. Připraveni na skok hyperprostorem.
Slíbil jsem kritickou odezvu hvězdného kadeta Kostery z Killiekrankie, avšak ani při nebi modrém i černém nemohl přijít na nic, co by akci vytknul. Vystoupení i přízeň posádky ho překvapivě tak nabily, že nemohl nad ránem zaspat. Těším se, jak se tahle síla projeví v nových skladbách!
