Itch My Ha Ha Ha poprvé ve velkém: dvě stage, Brno, Amerika

Chtělo by se říct, že moravská metropole má konečně svůj popový festival. Tak samozřejmě tu stále jsou pokusy zavést v Brně pravidelnou akci, která by seskupila to zajímavější ze světové i místní scény jako alternativa nebo doplnění k festivalům soudobé, klasické, barokní či duchovní hudby, z nichž většina tady už několik let úspěšně funguje. Brno je město bohatého kulturního života a festivalů z oblasti hudby, filmu, domovem bienále grafického designu i početných nezávislých iniciativ, rozprostírajících se od nevyužívaných industriálních areálů až po domácí půdičku. Hudební aktivity, které bychom mohli zařadit někam mezi party a inteligentní poslech, tedy alternativu vůči ryze mainstreamovým podnikům, jež ani Brno pochopitelně nemíjí, snad představují festivaly jako Henry Lee Fest nebo Degeneration NEXT. Ale i ty se stále pohybují někde mezi volnočasovým koníčkem a snahou zakotvit v Brně jako každoroční akce pro blíže nekategorizované publikum.

Progresivnější směry dramaturgie hodné pozornosti se již dlouhodobě odehrávají mnohem více v brněnských klubech než formátem festivalu, možná i kvůli dosud nezorané půdě, jež by mohla takový festival v místních podmínkách hostit. S pevnou základnou příznivců, léta budovanou značkou a produkčním zázemím Kabinetu Múz a kulturního prostoru PRAHA se o velký brněnský festival (zatím jednodenní, ale rozmáchleji na dvou pódiích) letos pokusila promotérská skupina Itch My Ha Ha Ha, která se z koncertní série rozvinula v průběžné festivalové veselí. Událost ze 27. listopadu však byla přece specifická a i přes zkušenosti organizátorů ji neminula zkouška ohněm v neprozkoumaném prostoru.

Především díky množství umělců vystupujících během jedné noci z žánru inteligentní elektroniky, české alternativní scény, včetně u nás oblíbených písničkářských hvězd (Rickolus) a showmanů v jednom (Astronautalis) vybočil Itch My Ha Ha Ha na Malé Americe z běžných brněnských kolejí (a to i doslova, neboť prostory leží přímo za nádražím). Koncept dvou stagí, z nichž ta menší byla věnována právě elektronice a rovným beatům, mířil na předem polarizované cílové skupiny, ale přesto žánrově sjednocená malá stage působila mile. Dalo se sem utéct prakticky kdykoliv, pokud vám dění na hlavním pódiu připadalo zdlouhavé nebo už jste nechtěli poslouchat špatný zvuk. Tím se dostáváme k hlavnímu nešvaru celé akce: Schwarzprior, Astronautalis – tito umělci nevyladěným a rozostřeným zvukem trpěli asi nejvíce.

Navzdory tomu, že na větších festivalech je krytí koncertů běžná záležitost, na Malé Americe jsem to pociťovala o něco více. Máte tu hlavní hvězdu celého festivalu, slibující minimálně zhuštěnou atmosféru, což není radno minout. Malá stage konkuruje velmi silným jménem, protože ve stejném čase zde živě poprvé představuje nový materiál z desky Dataloss brněnský producent HRTL. Samotný line-up nutně nerozděluje návštěvníky na „ty popovější“ a „víc techno“, spíše na poslechové pódium a taneční scénu. „Předskokanem“ Astronautalise je tu britský umělec James Welburn, vyslanec norského labelu Miasmah Recordings, který přikove celý sál hlukově temnou elektronikou ze svého debutu Hold. Na jednom pódiu zazní melodické písničkaření z Floridy, Rickolus jako zpívající protipól Astronautalise, rappera se zastřeným hlasem, a hutná elektronika s dekadentním podtextem od ostravských Schwarzprior. Podobný kontrast zažívá i menší stage, kde v jednu chvíli uhrane temnota polských RSS Boys zahalených v DIY maskách a již ve víru noci ji roztančí podivín Ventolin, který na svých analogových nástrojích kouzlí veselé skotačení s retro nádechem.

Line-up dechberoucí, pokud milujete progresivní elektroniku, protože tohle všechno jste mohli slyšet během jediného večera. Vlastně taková Pohoda v malém, kde se bavíte ve visegrádském stanu a odskočíte si občas na nějakou větší hvězdu hlavní stage. Jen trochu zamrzí, že z časových důvodů (všechno to kompletně prostě pojmout nemůžete) a taky těch technických (ach jo, zvuk) nebylo možné si tento večírek užít zcela naplno. Na druhou stranu, mrzí to hlavně proto, že celá dramaturgie byla tak dobrá, až to bolí.

Itch My Hahaha: Astronautalis, Rickolus, James Welburn, HRTL, RSS Boys a další, Brno – Malá Amerika, 27. 11. 15