Pohoda 2023 – špičkoví umělci, soudržnost a finská sauna

Pohoda 2023 – špičkoví umělci, soudržnost a finská sauna foto: Martina Mlčúchová/Pohoda Festival

Slovenská Pohoda se letos uskutečnila již po šestadvacáté. Trenčínské letiště opět zaplnily tisíce hudebních fanoušků, nechyběly desítky umělců z celého světa, atmosféra vzájemné sounáležitosti nebo Zuzana Čaputová.

Brány festivalu se otevřely už ve středu na warm-up party v kempech, kde se až do rána prostřídalo několik DJ's. Menší účast vynahradilo nadšení prvních návštěvníků. Čtvrtek, kdy Pohoda standardně začíná, odpálila ukrajinská diva Alina Pash. Uvedl ji sám ředitel festivalu Michal Kaščák a jedna z nejexponovanějších ukrajinských umělkyň dostála své pověsti hypnotické performerky. Sleaford Mods, kteří přijeli z britského industriálního severu, dopřáli svému publiku asi nejintenzivnější zážitek prvního festivalového večera. Z  vystupování Jasona Williamsona a Andrew Feara vyzařovala sebejistota a posluchač si je mohl užít, i když přes Jasonův silný akcent nemusel rozumět všem textům. 

Po nich na pódium nastoupil Perfume Genius, americký písničkář, jehož teatrální show však energii a spontánnost předchozích umělců postrádala, a tak jsem po pár minutách přešel do vedlejšího stanu na koncert Mezerga. Francouzskému producentovi rozhodně elán nechyběl, vršil přes sebe elektronické podklady s improvizovanými jazzovými sóly a všem přítomným z toho přecházela hlava kolem. Čtvrteční line-up na hlavní stagi zakončil Jamie xx se svým DJ setem, který se ale po pár minutách obrátil ve zklamání. Nejenže jeho selekce mě moc nezaujala, ale ani se správně nedokázal napojit na náladu posluchačů. 

Sleaford Mods, foto Martina Mlčúchová/Pohoda Festival Sleaford Modsfoto: Martina Mlčúchová/Pohoda Festival
Umístění Pohody na letišti má nespočet výhod, od logistiky po téměř nekonečnou rozlohu až po krásný výhled na Bílé Karpaty a Trenčínský hrad. Co se ale postupem let stává problematickým, je počasí. Každý další rok se ukazuje jako dosud nejteplejší v historii a projevuje se to negativně i na hudebních festivalech. V sobotu, kdy teplota ve stanu už od sedmé ráno připomínala finskou saunu, se celý areál stal výhní. Utéct ze slunce do stínu větších přístřešků byla téměř nutnost. 

Doprovodný program přednášek a divadel fungoval už od devíti hodin, hudba se ale pomalu rozjížděla po poledni s indie-popovou Zeou a ukrajinsko-slovenským projektem Symphony for Free Ukraine. Moji pozornost si získali Tata Bojs, kteří na rozpáleném letišti svým nasazením ještě přihazovali pod kotel. Jejich show táhnul kupředu zejména Milan Cais, se svým nadlidským zápalem. Zazněly nové songy, ale nechyběly ani hity nultých let, které si s kapelou s chutí zazpívalo také publikum. Zhruba od čtyř hodin pak na pódium hlavní stage vystoupila Jana Kirschner. Charismatická zpěvačka a slovenský národní poklad dobře odhadla, co doba vystoupení žádala. Její set byl pohodový na líné odpoledne s lehkou kocovinou a ideální jej bylo proležet ve stínu s drinkem v ruce, což také většina lidí udělala.

Vystoupení švédských pankáčů Viagra Boys se krylo s rapperkou Flohio. Nakonec jsem se rozhodl zůstat na prvně jmenovaných, pak jsem toho ale trochu litoval. Jejich vystoupení mělo drive, ale v průběhu dalších písní nikam negradovalo a postupně se snad unavil i frontman kapely. Co znaky únavy rozhodně nevykazovalo, byla show Caroliny Polachek, hyper-popové divy ze Spojených států, kterou si jako předskokanku na své turné vzala nedávno i Dua Lipa. Její vokál udivoval svým rozsahem a téměř strojovou přesností. 

Perfume Genius, foto Martina Mlčúchová/Pohoda Festival Perfume Geniusfoto: Martina Mlčúchová/Pohoda Festival
Co mě na festivalu překvapilo a přišlo mi jako úplně skvělé, bylo vyřazení tvrdého alkoholu z nápojové nabídky barů. Leckoho podobné omezení může pohoršovat, částečně ale zamezuje překračování spících opilců nebo nepříjemným situacím s agresivními fanoušky, které z jiných kulturních akcí známe snad až příliš často. Pro rodinný festival, kterým je Pohoda bezpochyby, jde o správné rozhodnutí.

Během soboty jsem se do víru festivalu dostal až později. Nestihl jsem diskuzi se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, ale fronta na ni prý měřila desítky metrů a většina lidí se do poměrně velkého stanu vůbec nedostala. Až kolem páté hodiny vedly mé kroky na duo londýnských důchodců Pete & Bas, jejichž směs UK drillu a grimu jsem žral plnými hrstmi. V průběhu loňského roku se stali senzací sociálních sítí, určitě jsou ale víc než jen to. Mají kvalitní flow i prvotřídní produkci a pravděpodobně o nich ještě uslyšíme. Výrazným hudebním zážitkem pro mě bylo slyšet etiopského jazzmana Mulatu Astatke. Koncert profesora hudby a průkopníka žánru v sobě spojil charisma marimbisty, pianisty a skladatele a zaslouženě byl pak odměněn dlouhým potleskem ve stoje.

Arca, foto Martina Mlčúchová/Pohoda Festival Arcafoto: Martina Mlčúchová/Pohoda Festival
Slovenští Fallgrapp se na Pohodě cítí jako doma. Hráli v kouzelné hodině při západu slunce, což jejich vystoupení ještě přidalo na atmosféře. Když měl poté začít další headliner festivalu, byla už tma. Několik prvních minut ale nepřicházel vůbec, místo něj se objevil dýdžej a začal publikum dostávat do varu známými rapovými songy. Zhruba po půl hodině se Central Cee konečně dostavil. Připravil si na stage speciální light design, zahrál i songy z TikToku a svůj největší hit, cover Let Go, výsledný dojem byl však přesto rozpačitý. Nic z toho show osamoceného rappera na obřím pódiu nedokázalo patřičně posílit. Trochu nepřesvědčivý byl i nástup Arcy, producentky a DJky venezuelského původu. Ta začala experimentálním industriálním setem na hranici poslouchatelnosti, který moje kamarádka označila za kovošrot. Lidé začali odcházet tak, že po půl hodině zbyli pod pódiem zhruba dvě třetiny posluchačů. Když Arca konečně vzala do ruky mikrofon a kovošrot se změnil v několik skvělých reaggetonových písní, většinu zbývajícího publika se jí podařilo roztančit. Trochu škodolibé zakončení koncertu. Ti, kteří experiment vydrželi, ale byli odměněni.

Pohoda zůstává jedním z nejlepších počinů na poli středoevropských hudebních festivalů. Je inkluzivní, žánrově pestrá a je místem, kde člověk může zažít pocit soudržnosti a kamarádství, v dnešní době ne úplně samozřejmých. Pokud se na této planetě v nejbližších letech neupečeme zaživa, bude trenčínské letiště jedním z míst, kam se vždy na prodloužený víkend začátku července vyplatí jet a načerpat pozitivitu na celý rok. 

Pohoda 2023, Trenčín – letiště, 6.– 9. 7. 23

Caroline Polachek, foto Tomáš Tkáčik/Pohoda Festival Caroline Polachekfoto: Tomáš Tkáčik/Pohoda Festival

    vychází za podpory
    EEA and Norway grants
    Ministerstvo kultury ČR
    Nadace Český hudební fond
    NADACE ŽIVOT UMĚLCE

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.