Tříštivá hypnóza Wrekmeister Harmonies

Wrekmeister Harmonies Wrekmeister Harmonies Václav Mach

Kabinet Múz v oparu gradace. Berlínští Caudal, duo Američanů Wrekmeister Harmonies (s bubeníkem) a předskokan v podobě brněnských Ångström. Tři intenzivní kapely a dva pohledy na večer.

 reportáž | fotogalerie 


Instrumentálku Ångström jsem měl možnost vidět již po několikáté a opět ve mně takhle parta mladých emíčkářů žádnou emoci nevyvolala. Snad jen slabý úsměv při pohledu na basáka a hráče na syntezátory v jedné osobě, který se u některých pasáží klátil jako vrcholky smrků při vichřici. A tak jsem raději zbytek koncertu prokouřil na patníku před klubem. (tk)

Ångström. Kluci mě místy bavili a v některých jejich kytarových pasážích to sice jiskřilo, vždycky se však nakonec sklouzlo do bodu nula, kdy celou strukturu skladby držely pouze bicí - úderné, ale monotónní bicí. (nb)

Caudal pro mě byli nezáživní a utahaní. Jediný „dojem“ na mě udělal kytarista s vzezřením staršího bratra Gimliho z Pána Prstenů, který většinu své kytarové hry trávil sehnutý u pedalboardu přes půl Kabinetu, na němž točil poťáky se stejným výsledkem jako by u záhonku okopával ředkvičky. Tahle neustálá snaha o stavění jakési atmosféry mi bohužel nedávala stejný smysl jako zahradničení. 

Caudal, foto Václav Mach Caudalfoto: Václav Mach

Wrekmeister Harmonies – to už ovšem bylo z úplně jiného soudku. Temné, těžké, uhrančivé. Jediné, co mě rušilo, byl občas málo srozumitelný zpěv, a také sem tam příliš virtuózní hra na housle, která celou tu lepkavou špinavost mírně podkopávala. Ke zvukovému očistci, jaký člověk zažije třeba na koncertech Swans, to mělo daleko. I tak jsem však byl rád za tu chvíli, kdy jsem díky jejich hudbě mohl aspoň na moment zapomenout na všední starosti, které číhaly za zdmi, nebo spíš skly klubu. (tk)

Nejdříve pocity zmatení z celého toho hluku, ale brzy mě Wrekmeister Harmonies celou pohltili a nepustili až do konce. Znovu jako v hypnóze, strhující a silné. Tísnivé obrazy mrtvých těl se musely dotýkat každého přítomného v sále. Hutná a neproniknutelná stěna emocí. A taky nevelký, ale neutichající pohyb. I v mé hlavě. 

Na tento koncert jsem šla kvůli Caudal a právě ten jejich plně dostál mým představám. Postupné budování atmosféry, repetitivnost a omamující zvuk kytary v kombinaci s basou byl zcela hypnotizující. Jen stěží se mi od pražců a pedalboardu odtrhávaly oči. Pomaloučká a nenápadná gradace, která nikdy nevybouchne. Drone, jak jej mám ráda. Caudal nyní jedou turné i s klávesákem, ale ten zde má jen velmi nenápadné působení. Právě vydali svou třetí desku Fight Cry Fight. Hudba na hloubání, trans, trans, trans a jednoduchost, ve které je síla. (nb)

Wrekmeister Harmonies+Caudal+Ångström, Brno - Kabinet múz, 1. 5. 18

    vychází za podpory
    EEA and Norway grants
    Ministerstvo kultury ČR
    Nadace Český hudební fond
    NADACE ŽIVOT UMĚLCE

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.