Fest-view: Chee Chaak Fest 2015

Barevnější než Barvy, osvětovější, ostravštější, ukrytý před zájmem širší veřejnosti, tak trochu undergroundový prolog největšího českého letního festivalu. „Colours se nás netýkají,“ zaznívá rázně z komorního tábora organizátorů, přesto se příměru s dítkem Zlaty Holušové brání v úvodu těžko. Seznamte se s Chee Chaak Festem v zajetí dvojek – dvoudenním alternativním festivalem, za nímž dramaturgicky stojí dva lidi a který se na začátku druhého červnového víkendu podruhé odehraje v Dolní oblasti Vítkovice.

Stačí málo. Sestoupit do starých důlních koupelen Provozu Hlubina, kde si po desetiletí dělníci sedření po těžké šichtě smývali z kůže pot a svědící prach. Teď se tam naopak dřou a potí kapely. Kapely, které přihlížející koupou v roztodivných žánrových kompozicích, avantgardě, nesvázanosti, nezávislosti. Nezávislost dvakrát podtrhnout.

Celý Chee Chaak Fest je totiž DIY akcí, kde má člověk vše od zpěváka po poslední popraskanou kachličku na dosah nataženého prstu, kde je vše natolik provázáno obapolnou subvencí, že to vytváří atmosféru, které se lehko poddává. To praví svědectví návštěvníků loňské premiéry. Stejně jako praví, že industriální prostředí tomu všemu dodává ten pravý cejch syrovosti, komorní součinnosti, prezentované hudební temnoty, pozapomenuté a houfně znovuobjevované geografické periferie. Přesto z tábora Chee Chaaku zaznívá: „Chee Chaak není pevně spjat s industriálním prostředím. To, že festival děláme v Ostravě, je přirozené, protože tady žijeme – nesvazuje nás to. Podmínky si tvoříme, sami si o tom rozhodujeme, takže by od nás bylo hloupé si stěžovat.“

Moin Moin: „Láska. Během dvou dnů vznikl na Dole Hlubina totální mikrosvět, tam uprostřed ostravských Vítkovic, někde mezi tlustou vrstvou prachu, špíny a hromadou železa. Nejlepší koncert za mě Depakine Chrono. Pozor nad ránem na padání do fontány.“

Lze Chee Chaak Fest považovat za vyvrcholení reinkarnace ostravské alternativní scény? „Chee Chaak je vyvrcholení našeho každoročního snažení dělat klubové koncerty,“ říká za skupinu Chee Chaaks Tips!, která se postarala o obrození ostravského alternativního hudebního života, Loučka. „Cíl je neprodělat a mít skvělý festival, který si bez problémů všichni užijí.“ Je Chee Chaak Fest „Creepy Teepee východu”, jak z mnoha koutů zaznívá? „Je Creepy Teepee Chee Chaakem západu?“ přichází na otázku otázka. A podtrhává již jednou proklamovanou nezávislost, udělej-si-sám. A může Chee Chaak Fest težit z toho, že je v poslední době slezská hudební alternativa v kurzu? „Jestli je slezská alternativa tak in, aby to bylo výhodné, zjistíme podle počtu návštěvníků,“ zní lakonická odpověď. Chee Chaak Fest své účastníky počítá na pár stovek, ale zasloužil i snesl by víc.

Vedle hudební nadílky je nedílnou součástí okolní vyžití. Filmuchtivé opět potěší promítání dokumentů studentů FAMU, nově si Chee Chaak Fest podá ruku i s fotkami. Téměř v tutéž dobu totiž v Dole Hlubina (a na dalších místech Ostravy) odstartuje první ročník mezinárodního fotografického festivalu OstravaPhoto 2015. „Vzájemně se propagujeme. Můžeme se obohatit o návštěvníky, kteří by mohli být společní – fotografie a hudba je krásná kombinace. Ideálně špinavá hudba s ještě špinavější fotkou.“

I Love 69 Popgejů: „Chee Chaak fest je třešničkou na dortu celoročních ostravských koncertních aktivit tohoto kolektivu, kterému srdečně fandíme. Těší nás to, že jsme mohli být součástí prvního ročníku a také to, že letos naše barvy bude hájit Marius Konvoj.“

Ano, hudba na Chee Chaak Festu je špinavá, avšak to neznamená, že se o ní člověk zaneřádí, ani to, že je odpudivá. Spíše si pod onou „špinavostí“ představte pravověrnou alternativu, skryté klubové poklady, za každou cenu své, osobité, nesvázané. Dva dny nabídnou mnohé. Mnoho domácích koní i nezanedbatelný počet zahraničních vizit. Kytary na sto způsobů, zběsilý hardcore, psychedelie i shoegaze halucinace, intergalaktické elektronické vize. Z celé té řádky vybíráme našich pět favoritů:

Celestial Shore – šedesátkový rock'n'roll z Brooklynu rozpuštěný v psychedelické mlze, nevyzpytatelná surfující jízda, žánrová ruleta, kde během jedné písně stihne kulička několik čísel. Crossover á la Beatles.

Munnen – podivností si tito Švédové s Celestial Shore nezadají. Ba je možná převyšují. Disharmonický a tempově roztříštěný rock z garáže, který se vyžívá ve své škatulkové schizofrenii a floutkovském nezpěvu plného zmaru i nudy.

The Jelly Belly – omamný shoegaze tanec z Košic s kouskem šamanského mysticismu, který místo elektroniky svádí post-rockovými kytarovými záclonami.

Space Love – když láska k elektronice propukne na Star Treku a rozhodne se svou romanci malovat do zborceného rastrového VJingu, nezůstane jediné tančící tělo suché.

Benelux – post-punkový mejdan ze zakouřeného britského klubu, který vzniká v ostravských kulisách. Kytary, hity, lo-fi. Nic víc, nic míň – není to totiž potřeba.

Chee Chaak Fest, Ostrava – Provoz Hlubina, 12.–13. 6. 15

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.