Nad Českem jako by se v posledních letech vznášel soumrak funkcionalistických vil. Nedávný případ Münzovy vily v Brně je ukázkou scénáře, který se nakonec z katastrofy přehoupl do úspěšného konce, ale jiné vily podobné štěstí nemají. Čeňkova a Košťálova vila na pražské Babě či (pravděpodobný konec) momentálně v médiích hojně skloňované vily na Petřinách budiž příkladem.
Mračna se zatahují také nad případem ne tak známým. Vila Johanna Nepomuka Krale v Prachaticích by měla být brzy podle rozhodnutí radnice zdemolována na úkor pozemní komunikace. To se svými aktivitami již dva roky snaží zvrátit iniciativa Živá vila, která v prostorách vily pořádá pravidelné kulturní akce a zachránila ji od postupného chátrání.
Úzký vztah funkcionalistické architektury a kultury (ať už literární, malířské či hudební) si uvědomovala již pražská avantgardní skupina Devětsil v čele s Karlem Teigem a Jaromírem Krejcarem ve 20. letech minulého století, a tak není vůbec od věci, když se „záchranná akce“ za architektonický skvost vede skrze literárně-divadelně-hudební večery. Dosavadním vyvrcholením snah Živé vily se stane jednodenní, ryze benefiční festival Vila žije!, který se odehraje 9. července.
„Prachatice potřebují svůj prestižní hudební festival a my jsme moc rádi, že ho skloubíme s naším hlavním cílem, který spočívá v záchraně tak cenného prostoru,“ říká na úvod Libor Staněk (známý též z klubového objevu posledních měsíců, kapely Sýček). A jeho sestra Barbora Staňková, jedna z hlavních postav spolku Živá vila, dodává: „Cílem festivalu je, aby se Kralova vila dostala do povědomí lidí jako významná architektonická stavba Prachatic. Také se nám nelíbí to, že město Prachatice zrušilo veškeré letní akce pro mladé (Bohemia Jazz Fest nebo Mezibrány).“
Portfolio kapel, které myšlenka benefičního festivalu zlákala, je pestré; nabídne průřez perlami i objevy české nezávislé scény a jednoho hosta zpoza oceánu k tomu. Čas od poledne do půlnoci vyplní imaginativní hiphopové vábení WWW, vše zahalující shoegaze opar Manon Meurt, nevyzpytatelné post-rockové stěny Superego Kid, malá „showcase“ českobudějovického labelu NAAB, který vyšle noisové posly Nuly a Kidney Trauma, přehlídka dalších jihočeských kapel – volyňských Sartaktarak a domácích prachatických sebranek Walden a Masáž – a kytarový virtuóz Ivan Boreš. Zmiňovanou posilou z USA se pak stanou Months of Indecisions, melancholické, country načichlé lo-fi písničkářství.
„Hlavní část festivalu se bude odehrávat na terase a zahradě vily, součástí akce budou ale také komentované prohlídky stavby. Přímo v interiéru bude potom umístěná druhá stage, kde se odehrají komornější vystoupení,“ přibližuje rozložení festivalu Barbora a Libor doplňuje: „Kromě desítky kapel jsme pro diváky připravili ještě také básnická čtení.“
K tomu všemu si je třeba ještě připočíst genius loci Kralovy vily, na které se sice zub času podepsal vráskami, ale nic zásadního ze své krásy neztratila. „Dům se zachoval z velké míry v autentickém stavu a téměř beze změn zůstaly jeho vnější podoba i vnitřní dispozice. I přes nepříznivý osud se téměř zázrakem dochovaly také všechny významné původní prvky jako například vestavěné skříně, točité dřevěné schodiště, dveřní výplně, krb, parketová podlaha. Architektonickou stavbu doprovází i silný příběh setkávání českého, židovského a německého obyvatelstva v Prachaticích v meziválečném období. To vše působí dohromady, každá akce ve vile má svou působivou a neopakovatelnou atmosféru,“ popisuje lákavě Barbora.
Hudební akce, které se citlivě snaží o propojování performance se specifickým prostředím, v němž se odehrávají, vždy umocňují divácký zážitek. Má proto festival Vila žije! ambice stát se tradicí a dalším českým malým velkým festivalem? „Tradici bychom z festivalu udělali rádi, bohužel nám ale rada města Prachatice udělila bez jakéhokoli smysluplného odůvodnění výpověď z nájmu,“ posteskne si Barbora s nečekanou překážkou, která úzce souvisí se snahou „nahradit“ vilu silničním obchvatem. Trumf má nyní v rukou ministerstvo kultury, které má v nejbližších dnech rozhodnout o tom, zdali se Kralova vila stane kulturní památkou, či nikoliv.
Kladné stanovisko by zachránilo jak zdánlivě chladný funkcionalistický kámen plný vzpomínek, tak nejspíš i elán lidí kolem spolku Živá vila, jehož úctyhodný seznam akcí bude pokračovat i po festivalu. Opačný scénář by mohl ukončit obé. Snad i proto, že vše může být poprvé a naposledy, se vyplatí si do Prachatic udělat výlet. Tajně nicméně budeme doufat, že minimálně kulturní aktivity spolku, ale nejlíp i Kralova vila všechny turbulence přežijí.
Barbora Staňková a Libor Staněk před Kralovou vilouVila žije!, Prachatice – Kralova vila, 9. 7. 16
