Gotye Gotye

Seznamte se: Gotye

To jméno je trochu divné a dost možná vám stále ještě nic neříká, ale tu písničku jistě znáte. Somebody That I Used To Know se stala celosvětovým hitem, dokonce dosáhla vrcholu americké Billboard Chart a dostala na kolena i žebříčkovou hvězdu Adele. Je trochu pozdě na to, představit Gotyeho jako čerstvý vítr v pop music, ale pořád dost brzy na to, představit si jej jako umělce. Tato poměrně zásadní stránka jeho osobnosti je stále poněkud přehlížena.

Walter de Backer se narodil v belgických Bruggách, ale ještě v raném dětství se jeho rodina přestěhovala do Austrálie, je tedy bilinguální a kromě angličtiny je jeho rodnou řečí vlámština. Trochu si pohrál se svým křestním jménem, vymyslel vlastní verzi výslovnosti jména Gauthier, což je francouzská obdoba Waltera nebo nizozemského Woutera. Tak vznikla jeho neobvyklá přezdívka Gotye. Ve dvaceti letech začal nahrávat první skladby a experimentovat se samply. Stal se z něj vášnivý sběratel starých nástrojů a syntetizérů.

Po úspěchu skladby Somebody That I Used To Know, díky které Gotye a jeho tým posbírali i několik prestižních australských hudebních cen ARIA, se o něm teprve dozvěděli v oblasti jeho původního domova, tedy Holandsku a Belgii, také v Americe a vůbec po celém světě. Gotye ale není žádným debutantem, první album Boardface nahrál již v roce 2003. O tři roky později vyšlo jeho druhé album Like Drawing Blood, se kterým již vešel ve známost v domácí Austrálii.

Gotye vyrůstal díky svým sousedům obklopen hudebními nahrávkami, měl také své nirvanovské období, ale dle jeho slov přechod k elektronické hudbě pro něj byl zajímavější než zakládání punkové kapely. Elektronická hudba mu nejspíše poskytovala více možností vyjádření i ve spojení s vizuálnem.

New Musical Express o jeho třetím albu Making Mirrors, z něhož pochází právě onen známý hit Somebody That I Used To Know, napsal „pokud očekáváte album plné procítěných písní o ztracené lásce, zamyslete se ještě jednou“ a ohodnotil ho jako průměrnou nahrávku. Jistě tato recenze charakterizuje možné zklamání některých posluchačů z desky, od které jednoduše čekali více. Mám za to, že to je příklad určitého nepochopení toho, čím se Gotye vlastně celou dobu až dosud zabýval.

Jeho otec byl sice inženýrem, mimo jiné však věnoval i výtvarnému umění. Tento zájem o vizuálno jeho syn podědil, což se projevilo například vytvořením filmových klipů skoro ke všem skladbám na jeho posledním albu. Na YouTube najdete i některé starší tracky s vlastním oficiálním videoklipem. Většina je dílem samotného Gotyeho a společným znakem je animace. V těchto klipech najdeme inspiraci Pink Floyd i hvězdnými válkami, apokalyptičnost i nihilismus. Gotye se nebojí pro filmovou podobu svých písní vysvléknout do naha a nechat se pomalovat bodypaintingem nebo se proměnit v mechanického humanoida.

Jeho skladby neobsahují mnoho textu, ale Gotye není písničkářem. Spíše hledá způsoby, jak vyjádřit své myšlenky, je multiinstrumentalistou, rád experimentuje s nástroji a na hudbu animuje své vize. Jeho skladby působí komplexněji, když je vnímáme audiovizuálně. „Mnoho textů v písničkách vychází z různých hlasů v mé hlavě, kde jsou interně uložené a já jsem prostředníkem k tomu, abych je nechal vyznít v písni,“ popsal svůj přístup k tvorbě v rozhovoru pro MetroLyrics.

Obal k albu Making Mirrors vznikl z výtvarného díla jeho otce, který mu nyní dělá manažera. Výtvarným provedením desky byl inspirován i bodypainting ve videoklipu k Somebody That I Used To Know, který byl nápadem režisérky Natashy Pincus. Gotye si ke spolupráci na písni, jež je vlastně duetem, přizval novozélandskou zpěvačku a skladatelku Kimbru, čímž skladba získala potřebný rozměr. Tento jejich společný hit byl rozhodně trefou do černého a osvěžil popové hitparády, do budoucna bychom však měli od Gotyeho spíše očekávat experimentování, které více připomíná přístup Jeana Michela Jarrea než hymnické diskotékové hity z debutu Justice. Když se však odpoutáme od úspěchu jednoho velkého hitu a uděláme si čas na video ke skladbě Easy Way Out, zjistíme, že je tu po čase člověk, který umí využít audiovizuální prostředky ke kritice společnosti a převést myšlenku v umění.

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.