Strangers in the City jsem měl štěstí poznat před dvěma lety, když se předělávaly hity z druhého alba projektu kuchaře, který si říká Kittchen. Skladbě, kterou si Jakub vzal na mušku, stvořil svébytnou sestru, utahanou a ztrápenou; křehčí dvojče, u něhož nevím, kdo zpívá, komu nakonec doopravdy patří. Naskytl se tím manévrovací prostor pro skupinu z Veselí nad Moravou vymezit v žánru, který se u nás snaží každý nový folkař především zpestřit. Hledání Strangers in the City pokračovalo přes patnáctiminutové EP, vydané loni, snad příliš rozbouřené anebo ukřičené, ale s lehce zapamatovatelnými, notně zaprášenými motivy. A teď South, debut o třiceti minutách. Rozmanitá lehkost melodií, na jejichž základě se koketuje se vzpomínkami, se klidně přelévá, tóny nepřečnívají, kolébají anebo raději odzbrojují. Je ticho. Chvíli se může zdát, že je pěvecký projev melancholicky sklíčený – šumy místy ustupují –, aby se hned změnil, za nepatrného laskání Lenky, v konejšivé a nadějné odstíny. Přerývají se pocity, odstíny kypí silou jít dál. Dobrodružství plná něhy, která jsou ve všech ohledech prostá, tak krátká a přece silná.
Ostře sledované songy k vám posíláme každé pondělí v podvečer na našem facebookovém profilu.
