Není mnoho českých umělců, o nichž se více píše v zahraničí než u nás. Elektronik a minimalista Ondřej Holý aka dné je jedním z nich. Pozornost se kolem něj nyní koncentruje o to více, neboť se konečně blíží debutová nahrávka, k níž se dné musel prokousat několikaletými peripetiemi a problémy s motivací.
Přesně za týden začíná v Reykjavíku další ročník festivalu Iceland Airwaves. Tentokrát se na něj sice nepodívám, ale i rok stará návštěva ve mě stále silně rezonuje. Tím více, když dámský kolektiv Grúska Babúska, který byl mým tehdejším největším osobním objevem, včera vydal mini-album plné imaginativního pohádkového divno-popu.
Slovenští matadoři Ospalý pohyb vydali v květnu u tandemu labelů Deadred a Starcastic povedenou nahrávku ø, kterou ukončili svou dvaadvacet let trvající hibernaci. Na limitovaném vinylu s ní tehdy vycházel i singl Ostrava s b-sidem Svetlo, vlna, zástava. Tuto dvojici skladeb nyní dává kapela k dispozici také na Bandcampu.
Ticho před bouří našeptává šumící elektronická meluzína, nakřáplý ztrápený hlas, smuteční jazzová trumpeta a přiškrcené kytarové vybrnkávání. Po dvou a půl minutách se zdá, že nastolená intimní konfese by se mohla vpít do nekonečna, avšak nenadálé odpočítávání činelů prozradí, že přijde náraz na útes. Emoce se roztříští v noisové vřavě, na kterou je člověk u Rouilleux zvyklý. Stále jaksi niterné, ale přesto na hladinu decibelů nehledící.
Dobří holubi se vracejí. Po půl roce se Brno opět může těšit na novozélandské noisepunkové rebely Hollywood Downstairs. A abychom měli o důvod víc (respektive o dva důvody) do Bajkazylu zítra (25. 10.) dorazit, promotéři Naked Gay Kid přihazují ještě finské duo Nyos, matematicky přesný instrumentální post rock, a neokoukaný slovenský stoner Erika je moja. Plány na úterní večer nabírají jasné kontury.
Netradičních konceptuálních hudebních kompilací je u nás jako šafránu, proto projekt Insider iniciovaný magazínem Vice působí trochu jako zjevení. Osloveno v rámci něj bylo na začátku roku osm českých hudebníků, aby složili skladbu inspirovanou zvuky, které slyší dítě v matčině děloze. Po tři čtvrtě roce je výsledek na světě a vy si můžete celý experiment poslechnout a stáhnout na Bandcampu.
Dobré a trvanlivé věci je potřeba si připomínat. A tak jakkoliv má deska Carp už přes rok, Please The Trees k ní servírují další videoklip. Dočkala se ho jedna z nejpovedenějších skladeb na albu, Missing Feeling Nothing, kterou čím dál vyhledávanější režisér videoklipů, Štěpán FOK Vodrážka, zabalil do intimní apokalypsy vztahové smyčky, která se i přes těsné utažení kolem krku nakonec rozváže do klidného finále bez větších šrámů na duši.
Orlová je zvláštním úkazem Česka. Jedno z nejztracenějších měst (nejen) slezského příhraničí, v jehož sídlištích se rýsuje ještě ztracenější generace bez náznaku perspektivy, se totiž svému osudu alespoň v náznacích vzpírá velmi silnou alternativní hudební scénou, točící se kolem tamního klubu Futra. K zajímavým jménům převážně kytarového ražení (Pacino, Anne M. Christiansen) se nyní přidává abstraktní ambient Cairnem.
Disharmonie nepříjemně noisové elektroniky a slídivých beatů, hluboko posazený zkreslený hlas, skrytí démoni vylézají na povrch, abychom se s nimi poprali. Roztříštěná kompozice se svou kakofonií snaží záměrně navodit celotělovou husí kůži a o to více pak překvapit vysvobozením v podobě hmatatelné pochodové melodie, v níž vibrují akordeonové tóny a tesknost jednohlasu navrstveného do chorálového kánonu. Naděje vykřesaná z beznaděje, hned vzápětí ukončená dalším přívalem znepokojujících smyček.
V Česku založený italský hudební projekt Julinko byl vždy přitahován temnou dekadentní stránkou, v níž hledal krásu a transcendentální východiska, a tak není divu, že jejich druhé album (tentokrát již vydané v rodné Itálii u labelu Tiny Speaker) se jmenuje Sweet Demon. Poslechnout a stáhnout za pár euro si jej nyní můžete na Bandcampu.
