V neoposlouchaných nových prostorách Divadla na cucky se odehrálo sloučení nesourodých žánrů tří svébytných hudebních těles. Vypadalo to, že to k sobě vůbec nepůjde!

Ghost of you při příležitosti vydání druhý velký desky Black Yoga vyjedou společně s uznávanou srbskou kytarovkou Repetitor na krátkou tour po známých klubech v Česku a na Slovensku.

Parádní věc předvedli tihleti KUF. Každej, kdo má rád trochu jazz, se bavil, každej, kdo má rád elektro, hodně tančil. Podkouřený basslinový beaty, kontrabass do protivky a synťák/piano simulující sampler. Jazzovej zvuk Tibetu jim slušel, od země i ze vzduchu. Doplnění promyšlenou projekcí na dva projektory, mlhou k udávení a jedovatě zbarveným světlem zanechali i na sítnici silný epileptický dojem. Lehká pohoda na hodiny zábavy, kdyby se však nezačali v poslední třetině zlehka opakovat. Chtělo to hlavně tančit, jazzový sóla už proběhly, tak jsem šel dom.

Úterní rychloakce, soucást šnurky Lowmoe. Podzim dopadá tvrdě, chlad v kostech a svalech šlo jen těžko rozhýbat, kabely se motají a aspoň standard je doručen. Svalis nandal zaklínání, jako předzvěst, zadejchal nás a už to hřeje. Ani to nebolí, hladce vpřed. 1flfsoap přímo. Kopák zákonitě nemohl držet na místě. Ani Sval se neudržel. Kousali jsme se do rtu. A jako bonus probuzení u Itchy Elbow. 

Chvíli mi trvalo, než jsem se z toho večírku vzpamatoval, krom toho už dlouho nepamatuju tak vydatný víkend jako byl tento, protože po Noshitu se v sobotu odehrál shoegazeový dýchánek s americkýma Ceremony v Přerově a undrošský nářez SRPR v Ostravě a v neděli jsme to zakončovali power impro zážitkovkou Poisonous Frequencies v olomoucké Ponorce anebo francouzsko-belgickýma Rraouhhh! a Mr Marcaille pod promotérskou vlajkou ostravských Chee chaaků. Co se dělo za slezsko-hanáckými hranicemi jsem radši ani nezjišťoval. Všechno jsem nestihl, ale většinu z toho jo, tak to berte jako důvod, proč ohlédnutí za čtvrtým olomouckým Noshitem přichází teprve teď.

Pátek třináctého v Olomouci? Místo smůly elektronický večírek. NoShit crew tentokrát přebuduje olomoucký klub 15minut na industriální zónu, plnou lesku vybroušených ploch, rachotění řetězů a odrazů zrcadel.

„Vcházíme do areálu vojenských kasáren a dostáváme pásky na ruce; nejhezčí papírové pásky, jaké jsem kdy viděla; černé se zlatavým lesklým nápisem. Pořadatelé zřejmě myslí úplně na všechno. A to už se před námi tyčí vojenský odsvěcený kostel svaté Barbory. Zvenku vypadá skromně, avšak poté, co vejdu dovnitř, jsem poměrně překvapena. Stojí zde docela velká stage umně zasazená mezi novogotické prvky a výzdobu vídeňských malířů.“

Bude to džungle, bio exploze, která naplní Patnáctku. Další pokračování Noshitu přinese hromadu novýho, od interpretů, přes komplexní diy vizuál, novej fotokoutek bože, noční nebe a UV flóru.

Vyrazili jsme do Prahy, podpořit hlavně olomouckou náplavu crystal coyōtl a François Svalise. Na odrbaných cihlách Gridu visely tyhle díla – jinosvětské fotografie z cest po Indonésii Vlesivy a propracované grafiky lesů a stromů Lenky Falušiové. A mezi stěnami se pohybovala zvláštní směsice přátel, dětí, psů, obsluhy a turistů, kteří očividně zabloudili, ale rádi se zdrželi.

Malé velké akce máme nejradši. A když se u nich spojí hudba a film, máme radost ještě větší. I proto už 10. dubna míříme do Olomouce na VŘED, audiovizuální přehlídku tvorby olomouckých filmařů, motajících se kolem tamější Univerzity Palackého. Útočištěm pro přehlídku krátkých studentských filmů se stane podmanivé prostředí Konviktu.