Jsou skutečnější filmy z cest po Maroku, Španělsku a Portugalsku nebo imaginární svět skladby Ivrea, který tvoří? Původně nevydané nahrávky nebo ty, které z nich nakonec vzešly? Himalayan Dalai Lama vdechují na čerstvém albu Hyper Real nový život starým nápadům a vytvářejí tak vlastní reality, které mohou a nemusí patřit do té naší. „Dohromady jsme se skládali takovej imaginární svět. Je vlastně úplně jedno, kde to je.“
Taky Pohoda slavila výročí sametové revoluce a na 17. listopadu připadl už jedenáctý Koncert pre všímavých. Konal se v bratislavském klubu FUGA a galerii Umelka. Obě místa propojuje festival se 17.listopadem. Fugu jako místo svobodné kultury, které je díky třiceti letům demokracie možné a Umelku jako místo, kde se v reakci na revoluci sešli slovenští intelektuálové a umělci, což vedlo ke vzniku slovenské politické strany Verejnosť proti násiliu.
O víkendu 8.–9. listopadu ožilo centrum současného umění DOX v pražských Holešovicích showcasovým festivalem Nouvelle Prague. I přesto, že má za sebou sedm let vývoje a zkušeností, vzhledem ke změně lokace byl vzduch cítit novotou a zahájení konference, která doprovází samotný hudební program, tak působilo trochu nervózně. Nohama na zem postavil zúčastněné nečekaný budíček dechovky Lovesong Orchestra, která mě nenalákala na čtvrteční předávání cen festivalu, ale v pátek ráno jsem jejich energii upřímně ocenila.
„Lambaláda by měla být jako sedět u táboráku a koupat se v karamelu,“ popisuje v jednom letním rozhovoru Albert Romanutti, frontman kapely Bert & Friends, nový singl z nadcházejícího debutu Supr. Bert v karamelovém indiánském oblečku a nostalgická procházka Prahou koncepcí připomíná zatím nejzásadnější video kapely ke skladbě Plody moří. Může být věta „Už nechci zpět do zámoří a oceánů“ nenápadným ohlédnutím za minulými úspěchy a znamením změn?
Francouzští Divine Shade se pomalu přibližují konci evropského turné ke své poslední nahrávce In the Dust, které se rozjíždělo už od ledna, kdy deska vyšla. Album je intermediálním projektem, z něhož nejvýrazněji vyčnívá dvoudílný film Garyho Fossiera Renny. Ten je zároveň i videoklipem ke skladbě Something Bad. Ponuré filmové obrazy sekty vyžívající se v brutálních pohanských rituálech jsou ještě doplněny ilustracemi každého tracku od frontmana kapely Rémiho Thonnerieuxe. Industriální sound kapely prolínající se se sektou pohanů buduje postapokalyptický svět budoucnosti jen občas zjemněný Thonnerieuxeovými vokály. Navštívit ho bude možné v neděli 3. listopadu v brněnském klubu Alterna, den poté v bratislavském Kulturáku a nebo v úterý 5. listopadu ve Zlíně.
Poslední říjnový den vzpomínáme na zemřelé a můžeme klidně rozjímat nebo vyrazit na některou z halloweenských parties. Bajkazyl nabízí alternativu k obojímu. Z rakouského minitour si do Brna odskočí Middlemist Red, vůdčí jméno maďarského psychedelického rocku a zakladatelé festivalu Vanishing Point. Předskakovat jim budou domácí post-rockoví Sinks. Večer vhodný k pohlcení sebe sama v husté atmosféře opakujících se riffů i v interních myšlenkách nebo k odevzdání vlastního těla zvukům netečných kytar a zastřených vokálů.
Slovinský showcasový festival MENT zveřejnil prvních šest vystupujících a vypadá to, že ročník 2020 bude dost náročný z hlediska rozhodování, na jakou kapelu vyrazit. Ještě že je těžiště klubové scény v Lublani soustředěno do areálu squatu „Metelkova mesto“ posetého kluby nad i pod zemí a přesun mezi koncerty se tak často redukuje jen na pár minut.
Prvním a zároveň nejdříve potvrzeným jménem v historii slovenské Pohody je Thom Yorke, frontman kultovních Radiohead. Po sedmi letech od vystoupení s projektem Atoms for Peace, zahraje tentokrát s producentem Nigelem Godrichem a vizuálním umělcem Tarikem Barrim. Pod názvem Thom Yorke Tomorrow’s Modern Boxes přivezou do Trenčína průřez Yorkeovou sólovou tvorbou a především letošní, kritikou vyzdvihované, album Anima.
Neměnný motorik beat ořezaný na svůj nejzákladnější rytmus a kytara na pozadí ambientních synťáků, jediná melodie rozvíjející se celým vystoupením a mystická atmosféra na pódiu. Čerstvá deska chilských Föllakzoid, I, znamená pro kapelu velký skok dopředu a zásadní proměnu zvuku. Úterní koncert v Kabinetu potvrdil, na co jsem narážela už v pozvánce, totiž, že se kapela konečně doopravdy našla. I jako jedna? Začátek? Já? Při poslechu zavzpomínám na Different Trains Steva Reicha propojujícího v rytmu jedoucích vlaků rozdílné světy tehdejší Ameriky a Evropy za druhé světové války.
Chilská kapela se u nás často nevidí, o to větší nadšení se nabízí, když Brno, jako svojí jedinou českou zastávku, zvolí trio Föllakzoid. Spolu s polskými Lonker See zahrají 24. září v Kabinetu Múz. Předchází je pověst šamanů a cestovatelů do jiných světů. Nechtě označovaní za pokračovatele vlny německého krautrocku se raději než ke kapelám jako CAN nebo NEU hlásí k tradicím a rituálům původních obyvatel Chile a pohoří Andy. S pomocí dnešních nástrojů realizují výlety k počátkům vlastní kultury i do našich myslí.
