Srpen uzavírá poslední desku Houpacích koní. A čerstvý klip k ní nyní uzavírá i srpen jako takový. Vzpomínka na jednu z nejlepších českých nahrávek loňského roku i vzpomínky na záblesky samoty, klasicky imlaufovsky pošmourné. „Když padne srpen / něco už tu není...“ Ten čas, kdy se léto láme do podzimu a člověk tak trochu přešlapuje na místě, asi hudebně nelze zachytit lépe. Devadesátky současnosti.
