Někteří pracují na nových nahrávkách, které teď nemají kde představit, jiní se připravují na projekty s dalšími umělci, které teď není možné realizovat a někomu nakonec virus do života zatím příliš nezasáhl. V divném období koronavirové pandemie se ptáme, čemu se věnují hudebníci a co doporučují v době karantény, někteří vyslyší i naši prosbu o přiložení tematické fotky. Vesměs všichni vnímají karanténu jako prostor pro tvorbu, čas na změny a příležitost srovnat si priority a zorganizovat si čas.

Následující týden se jeví (nejen) pro brněnské publikum jako velmi hutný. V Kabinetu Múz bude prakticky co večer, to koncertní událost, proložená pravidelnou jam session či hudebním programem Minor Issues, kde hrají k poslechu místní DJs.K největším jménům těchto nadcházejících žní patří bezpochyby atlantští Algiers, kteří svou kombinaci žánrů jako je gospel, punk, krautrock nebo afrobeat podkládají silnými společenskými tématy jako jsou politické převraty a vzrůstající pravicový populismus.

Osm písní o Jacku Kerouacovi, stejně jako o nich samých, tak ohlašují z Ústí nové album Houpací koně. „Cokoli, co přivane vítr. Oko za zub,” dodávají. Desolation Peak bude k dispozici ve všech možných formátech.

Srpen uzavírá poslední desku Houpacích koní. A čerstvý klip k ní nyní uzavírá i srpen jako takový. Vzpomínka na jednu z nejlepších českých nahrávek loňského roku i vzpomínky na záblesky samoty, klasicky imlaufovsky pošmourné. „Když padne srpen / něco už tu není...“ Ten čas, kdy se léto láme do podzimu a člověk tak trochu přešlapuje na místě, asi hudebně nelze zachytit lépe. Devadesátky současnosti.

Festival v rumunském Banátu se odehraje také letos v prostředí hornaté krajiny, kam tentokrát návštěvníky dopraví speciálně vypravený vlak. Kultovní festival, který se bude v malebném prostředí vesnice Eibentál konat pošesté, představí přes pětadvacet skupin. Program přitom začne záhy poté, co se poslední účastník odrazí od perónu.

Do Kopřivnice se v pátek (10. 3.) sjedou Sudety a bude to hudební blaho. Na jedné straně ústečtí Houpací koně, na straně druhé šumperský Darren Eve. Sychravé texty a kytary zatížené léty zkušeností a šrámů proti hudebníkovi s jednou z nejosobitějších her na kytaru v českých klubových luzích a hájích. Mandala bude asi praskat ve švech, ale další hosté se tam ještě nepochybně zmáčknou. Udělejte si výlet!

V posledním Bedekru tohoto roku nikam cestovat nebudeme. Komu by se v té zimě taky chtělo. Proto zůstaneme na rodné hroudě a dvakrát se podíváme k federálním sousedům. Poslední várku sedmi recenzí jsme se totiž rozhodli věnovat čistě česko-slovenským deskám. Zároveň je to poslední recenzování před finálními žebříčky roku 2016, které odstartujeme již tento týden. Čekání si můžete zkrátit s Acute Dose, Houpacími koňmi, Katarínou Málikovou, Martinem E. Kyšperským, ROLE, Space Love a kompilací Ostrov hudby.

Frontman Houpacích koní, Jiří Imlauf, je v záplavě múz. Sotva před nedávnem vydal se svou kapelou povedenou, nostalgickou desku Kde jste mý přátelé dneska v noci, vrací se nyní také do literárního světa. Po sborníku textů a kontextových biografických můstků v Zlatý časy se končí představuje dvojznačně pojmenovanou knihu Ústí hlavně.

Jak bylo přislíbeno, tak se i děje. K nadcházejícímu albu ústecké skupiny Houpací koně přichází další singl, tentokrát pod jménem Mlýny. Zatímco mrholí a jinde leje, tlí, Houpací koně vzpomínají na léto a skladbu věnují všem zlomeným srdcím.

Nová deska Houpacích koní se blíží a kapela kolem Jiřího Imlaufa ji předesílá dalším singlem. Mapy jsou tradičně trudnomyslné a kytarově řízné, nezvykle protkané saxofonem a nesou v sobě vzpomínku na Apačku.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.