Kolektiv Gin&Platonic Kolektiv Gin&Platonic foto: Matěj Doležel

Gin&Platonic: Vydáváním hudby k internetovým přátelstvím

„Byly asi tři hodiny ráno. Světla ve všech okolních domech a panelácích zhasla. Mám rád to ticho a klid,” začíná první post na blogu Gin&Platonic. Úvod do světa experimentální elektroniky – minimalistický a sugestivní popis EP Baptizm texaského producenta Rabita odstartoval i můj zájem o podobné hudební žánry, které jsem zpočátku zkoumal právě díky Tomášovu blogu. Blogu, který se postupně přetransformoval do kolektivu, respektive čtyřčlenného labelu vydávajícího hudbu z celého světa od Japonska přes Lotyšsko až po americký severozápad s důrazem na rozmanitost jejích podob. „Label tvořím já, moje přítelkyně Linda a Martin s Jirkou, které taktéž považuju za svoji rodinu. Já s Lindou žiju v Ostravě, kluci v Praze,” popisuje Tomáš.

Organizaci a směřování labelu má pod palcem společně s Martinem Stündlem, který mimo jiné stojí také za kurátorskými anotacemi k jednotlivým projektům. Vizuální identitu – tedy kromě coverů desek také artworky k hudebním akcím či pořadům v rádiu – má na starost grafik Jiří Macků, v jehož gesci bude také chystaný merch. Distribuci, press a především hraní na akcích a starost o DJingovou techniku jsou aktivity, kterým se v rámci labelu věnuje Linda Wojnarová.

O izolovaném světě tohohle labelu by se daly psát rozsáhlé studie, stejně jako o zvukových texturách, které produkují. Paradoxně mám pocit, že by tenhle příspěvek měl obsahovat minimum slov. Berte to jako projev nejvyššího doporučení.


Co je aktuálně Gin&Platonic a kam směřuje? Předpokládám, že momentálně především label vydávající experimentální elektroniku, ale ptám se i s ohledem na další, dříve signifikantní aktivity – blog, promotérství, DJing…
Tomáš Slunský: Jak říkáš, je to především label zaměřený na současnou experimentální elektroniku. Od jeho založení v létě 2018 šel blog víceméně stranou, protože nám label postupně vzal veškerý volný čas a my už se nemuseli zabavovat psaním. Co je promotérství nebo DJing, už si kvůli pandemie ani nepamatuju… 

Co se týká směřování G&P, neřekl bych, že máme vytyčenou jasnou cestu. Je pro mě důležité, aby se label nějakým způsobem pořád vyvíjel. Může to znamenat cokoliv – od větší distribuce přes komplikovanější releasy až po dotaženější vizuální identitu nebo třeba neustále se přetvářející web. 

Martin Stündl: Na éru fungování blogu každopádně rád a se sentimentem vzpomínám. Znamenala pro mě formativní a vzrušující období plné nových a zásadních přátelství, vzácného sdílení hodnot, vášní i frustrací. Bylo nenahraditelné co se týče nabytých zkušeností, později nutných pro udržování chodu a organizace labelu.

Jak vnímáte současnou česko-slovenskou scénu alternativní elektroniky? Často spolupracujete s Genot Centre, plánujete spolupráci i s jinými labely jako je například slovenská Mappa? Existuje v tak niche subkultuře něco jako regionální scéna ve Slezsku, nebo na frýdecko-místecku, nebo se o ní dá mluvit až s „masovější”, kytarovou hudbou?
M. S.: Nemůžu si pomoct, ale lokální scénu vnímám jako relativně nesourodou a v širším kontextu i poněkud mdlou. To ale neznamená, že z místního podhoubí nevyroste čas od času opravdu význačný release, akce nebo projekt. Takové výjimky jsou ale podezřele často, na úkor mnohem méně zajímavého, ponechávány bez povšimnutí místních hudebních cen a především alternativních médií a jejich nesoustředěných žurnalistů. Ti na můj vkus někdy věnují až křečovitou pozornost projektům, které mnohdy vynikají více v rovinách jisté společenské kredibility, než kvalitou, vhledem a přesahem. 

Co se nás týče, máme krom Genotu nejblíže právě ke jmenovaným Mappa nebo slovenskému LOMu. Jejich přítomnosti a aktivit na scéně si vážíme a bedlivě je sledujeme, de facto spolu ale nespolupracujeme a vzájemně spolu komunikujeme jen minimálně. Jiné je to s Genot Centre: spolupráce a vůbec koexistence nám funguje organicky. Ondřejovi s Wimem vděčíme za mnohé – jejich aktivity a přístup k věci pro nás zůstávají zásadní inspirací a referenčním bodem.

Události uspořádané pod hlavičkou G&P: Platonic#02, Platonic#03, Platonic#04


Jak probíhá výběr umělců, kterým vydáváte desky? Je to stále spíše vaše iniciativa, nebo se vám běžně ozývají sami díky kontaktům a vztahům z minulosti? Jak se v takovém případě rozhodujete komu desku opravdu vydáte?
M. S.: Některé interprety oslovujeme sami. Zpočátku to bývalo složité, jelikož jsme měli málo co jim nabídnout – především po stránce propagace a posluchačského dosahu. Postupem času se situace zlepšila, a my si můžeme dovolit oslovovat i více zaběhlá jména. Uspokojující je také vydat projekt někomu osobně blízkému, což bychom si přáli mít možnost dělat častěji. Několik z námi zastoupených interpretů (nynější superstar Himera, Ukrajinec Ivan Skoryna, mysteriózní Queimada nebo náš kamarád Strachkvas) prostřednictvím G&P vydalo své vůbec první ucelené projekty. To je bez nadsázky zlomovým bodem pro každého interpreta a v mnoha ohledech výzvou pro vydavatelství.Podstatná část nahrávek k nám pak sama doputovala od interpretů ať už náhodně, na něčí doporučení, nebo díky různým přátelským vazbám.

T. S.: Řekl bych, že je to tak půl napůl. Určitě nám v počátku pomohlo, že jsme roky předtím psali o hudbě nebo nahazovali mixy na soundcloud a se spoustou umělců, labelů a platforem navázali kontakt, případně si získali jejich důvěru.

M. S.: Zda konkrétní release vydat záleží hlavně na jeho kvalitě a na tom, zda zapadá do širšího kontextu naší diskografie. Důležitým aspektem je také způsob, jakým s námi interpret komunikuje a jak k procesu vydávání sám přistupuje. 

Jak fungují remixy skladeb na vašich releasech? Domlouvají si „hostování“ sami umělci, nebo je to ve vaší gesci? Navázali jste s někým z hostujících umělců bližší spolupráci?
T. S.: Většinou si vysníme „tým“ remixerů, aby dával smysl vzhledem k releasu, nebo samotnému interpretovi, pak jej postupně oslovujeme. Jsou to jména, jejichž hudbu máme rádi, chceme s nimi spolupracovat a zároveň jsme zvědaví, jak s nimi bude probíhat komunikace. Největším překvapením pro mě byl Brood Ma, jehož vinyl na labelu Tri Angle jsem doma točil hodně často a má pro mě speciální význam. Proběhla s ním přátelská, absolutně bezproblémová domluva, navíc zmínil, že je letitým fanouškem Toiret Status (jehož remixoval) a že děkuje za oslovení. Bližší spolupráci jsme navázali s londýnským algorave talentem hmurd, který se postaral o další z remixů, a momentálně dokončujeme jeho release. Ten by mohl vyjít v průběhu května. 

Obligátní otázky – Komu byste chtěli vydat desku a proč?
M. S.: Dřív jsem měl mnoho vysněných interpretů, pár bych jich mohl vyjmenovat i teď. Nyní je pro mě ale hlavně důležitá konzistence a určitý přesah naší diskografie, spíše než hon za konkrétními jmény.

T. S.: Některé takové interprety už jsme i vydali. Například alba od Kindohm, Forces nebo Toiret Status jsou pro mě v určitém ohledu splněným snem, protože jsem roky sledoval jejich tvorbu a padala mi z ní čelist. To ale neznamená, že za naše ostatní releasy nedám ruku do ohně. Kdybych musel zmínit jedno jméno, byl by to samozřejmě Burial… protože chci, aby mi v noci posílal emotivní dema, které by léčily moji insomnii, a abychom byli internetoví přátelé. Když někomu vydáváme hudbu, beru to tak, že se s tím člověkem sbližujeme.

Máte svůj pořad na internetovém rádiu Ma3azef, jak jste se k němu dopracovali a co pro vás funkce komunitního rádia – ať už jde o Ma3azef nebo NTS – znamená?
T. S.: Platforma Ma3azef loni rozjížděla internetové rádio a oslovili nás s nabídkou vlastního pořadu. V minulosti se o našich releasech zmiňovali na webu nebo jsme s nimi řešili premiéry některých našich tracků, takže jsme o sobě věděli. Dali nám volnost ohledně délky pořadu a frekvence a my zjistili, že dvouhodinová show jednou za dva měsíce je pro nás tak akorát. Chystání a nahrávání mixů mi osobně pomáhá utřídit si hudbu, kterou zrovna poslouchám, bonusem je potom možnost prostřednictvím guest mixu představit interpreta za naším aktuálním releasem nebo jiná zajímavá jména. Komunitní rádia považuju za důležitý stavební prvek alternativní scény, i když je zas tak často neposlouchám.

Plánujete do budoucna využívat více alternativních způsobů k prezentaci/aktivitám labelu? Mám teď na mysli například platformy jako Twitch nebo live-stream kolaboraci s A2larmem či BCAA.
T. S.: Streamování přes A2larm ze studia BCAA jsme doposud využili dvakrát a za tuhle možnost jsme vděční. Dalším streamům, třeba i přes jiné platformy, se do budoucna určitě nebráníme. Momentálně jsou tím všichni trochu přesyceni. Plánujeme však, že budeme konečně fungovat na Currents.fm.

Jiří Macků: Ono celé to působení labelu je tak trošku hledáním alternativ – vždy jsme jim byli otevření a těšíme se na další. Rádi bychom spustili subscription na Currents.fm, nebo udělali další podivný release jako byl 3D vytištěný květináč. Momentálně se ale spíš než „ven na alternativy“ koukáme dovnitř a revidujeme – chystáme nový web, přemýšlíme jak komunikovat s fanoušky, jak lépe prezentovat releasy a umělce atd.

Tomáši, pod pseudonymem anhedonik jsi vydal pár skladeb, máš ambici se vlastní produkci aktivněji věnovat, nebo je to pro tebe nárazová věc?
T. S.: Nenazýval bych to přímo ambicí, ale produkci bych se věnoval aktivněji rád, kdybych během toho procesu tolik nebojoval sám se sebou.

Hned po hudbě jsou tvou druhou největší vášní chipsy (oblíbená příchuť?) a také filmy. Z profilu na portálu MUBI je patrné, že jich sleduješ hodně a často, zásadní díla komentuješ a v minulosti jsi o některých psal právě na blog GP. Je možné, že tě dříve či později uvidíme v redakci (i kdyby externí) nějakého webu či periodika o filmu?
T. S.: Díky za tuhle otázku. Rád marním život sledováním filmů, do žádné redakce se ale nechystám. Zdržovalo by mě to od sledování, kromě toho neumím moc dobře kriticky psát. Nicméně nebýt vládních omezení, od loňského podzimu by pod ostravským prostorem Provoz fungoval malý filmový klub, jemuž jsem měl dělat dramaturgii. Snad to bude brzy možné. 

S oblíbenou příchutí tě asi zklamu – jsou to mnohými zatracované solené. Sůl nad zlato.

Lindo, kromě GP se věnuješ produkci v relativně nově vzniklém ostravském Klubu Brno, spadající pod alternativní prostor Provoz. Jaké jsou tvé plány ohledně jeho budoucího fungování?
L. W.: Brno jsme stihli otevřít teprve loni v srpnu. Teď už víme, že ne na konci, ale uprostřed pandemie. Původně jsme společně s kolegou Adamem Tomášem měli naplánovaný program až do konce roku 2020, bohužel jsme se ho museli velmi rychle vzdát. Vzhledem k situaci se tak od té doby věnujeme natáčení koncertní série Velvet Sessions. Až to bude možné, chceme se co nejdříve pustit do zahájení první skutečné sezóny. Brno nebude jen hudebním klubem, ale také místem pro autorská čtení, divadelní představení nebo filmová promítání. Volný výběh.

Lindo, v uplynulém týdnu mi dorazila čerstvě vydaná kniha nakladatelství Bílý Vigvam – básnický debut Nely Bártové Na konci chodby je ráno –, pod kterou jsi podepsaná jako technická redaktorka. Jak ses s dané redakční práci dostala a je to něco čemu se plánuješ věnovat i nadále?
L. W.: Bílý Vigvam je stejně jako Klub Brno součástí Provozu, takže to byla celkem přirozená cesta. Prakticky všechno se tady odehrává v jednom kanclu. Své předešlé zkušenosti z našeho labelu jsem napřed využila pro správu e-shopu a vyřizování objednávek. Když jsem se pak dozvěděla, že dalším plánovaným debutem je Nelka z Lowmoe, chtěla jsem se do celého procesu přivedení knihy na svět zapojit víc – hrozně její poezii fandím a na finální podobu sbírky jsem moc pyšná. Pokud se v rámci Vigvamu objeví příležitost podílet se i na dalších projektech, budu samozřejmě jen ráda, ale jako full-time kariéru to zatím necítím…

Jiří, s posledním releasem Liquid House japonského umělce toiret status jsi vydal artwork i ve formě NFT. Co tě k tomu vedlo? Jde spíše o recesi, zkoumání aktuálního trendu, nebo vážně míněný pokus prodat daný artwork?
J. M.: Nejblíže je to ke zkoumání aktuálního trendu. Zajímají mě témata, co se aktuálně v designu, hudbě a technologiích řeší a blockchain je toho nedílnou součástí. Chtěl jsem vědět co se stane, jak probíhá vytvoření, jestli někdo zareaguje. Jak už zmínil Tomáš, chceme, aby label stále rostl a vyvíjel se a to pro mě, kromě jiného, znamená i zkoušení různých cest, ať už někam vedou, či jsou slepé.

Tip G&P: Skromná kolekce zajímavých rozhovorů a poznámek mapujících východiska vedení nezávislých, převážně na elektronickou hudbu zaměřených hudebních labelů. „Sem tam něco přidám a ocením i návrhy na doplnění,” říká Martin Stündl.
 

Komentáře

vychází za podpory

EEA and Norway grants
Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.