Druhý ročník brněnského festivalu Pop Messe láká na grimeovou legendu Skeptu, melodický rap Kae Tempest, irské elektronické duo Bicep, britskou dubstepovou legendu The Bug & Flowdan nebo americkou Djku a hudebnici Avalon Emerson. Akce proběhne ve dnech 29. a 30. července a vystoupí na ní téměř šedesát umělců a umělkyň napříč zahraniční i domácí scénou.
O Besedě jsem slýchala často, že je to ten festival, kde je úplně jedno, co zrovna hraje, ale stejně tam musím být. A taky, že je to taková malá moravská Pohoda, která platí vlastně za největší festival alternativní hudby u nás. Tedy pokud o něm přemýšlíme v širokém rozpětí multižánrovosti a oproštění se od do očí bijícího (leckdy kontroverzního) sponzoringu. Asi je jasné, kam mířím, pokud se tu snažíme kategorizovat naše domácí festivaly definující se dramaturgicky jako „alternativní.“
Americká postpunková hvězda, britský synthpop, živelné australské country, belgický metal i horňácká cimbálka, to už je na Besedě u Bigbítu standard. Sedmadvacátý ročník festivalu Beseda u Bigbítu v Tasově u Veselí nad Moravou proběhne 2. a 3. srpna. Program dominují Algiers či International Teachers of Pop.
V sobotu, 16. 2. 2019, pod disko guľou v Lucerna Music Bare, vystúpili najskôr DJ a potom Algiers. Aj diváci prišli, vsetko bolo. A sme sa snažili, klucí hrali ako o závod, ja fotila. No a ako top mi prišli vlastne tie tváre.
Následující týden se jeví (nejen) pro brněnské publikum jako velmi hutný. V Kabinetu Múz bude prakticky co večer, to koncertní událost, proložená pravidelnou jam session či hudebním programem Minor Issues, kde hrají k poslechu místní DJs.K největším jménům těchto nadcházejících žní patří bezpochyby atlantští Algiers, kteří svou kombinaci žánrů jako je gospel, punk, krautrock nebo afrobeat podkládají silnými společenskými tématy jako jsou politické převraty a vzrůstající pravicový populismus.
Členové Algiers tvořící spojnici Londýna, Atlanty a New Yorku už nechtějí jen nečinně přihlížet. Jejich druhé album s názvem The Underside Of Power je deskou odporu a hodlají s ní dobýt svět. Algiers loni hráli ve strahovském klubu 007 a jejich vyprodané vystoupení se podobalo výbušnému koktejlu. Tentokrát svou show představí na kruhovém pódiu Lucerna Music Baru 16. února 2019.
Když před dvěma lety Algiers debutovali, byl to pro nás zážitek ve sluchátkách i naživo. Jejich angažovaná, mezi gospelem, soulem, post-punkem a noise rockem oscilující, energická jízda proti rasismu, xenofobii a předsudkům byla strhující. Nyní se čtveřice vrací s novou deskou.
Výroční žebříčky. Věc, bez které se žádný (nejen) hudební web neobejde. Vybrali jsme pro vás 40 zahraničních a 15 českých desek, které zanechaly v naší redakci největší stopu. A následujícím výčtem uzavíráme dle nás to nejzajímavější ze zahraniční produkce. Jelikož se nám vzácně ve své topce téměř nikdo neshodl na stejných deskách, tudíž bylo velmi obtížné určovat pořadí, pokračujeme v představování alb chronologicky, tak, jak v průběhu roku vycházela. Nahlédněte do našeho bilančního diáře podruhé.
Algiers jsou pro mě nejlepší a nejuvěřitelnější kytarovkou tohoto roku. Gospelové kazatelství ukryté v intenzivní smršti chytlavých riffů, angažovanost, které člověk propadá lehce, ani neví jak. Antikapitalistický manifest, kterému v kotli přitakává i ten nezarytější kapitalista, nedostižný vrchol letošního OFFu. A nyní má svůj videoklip konečně i nejlepší skladba eponymního debutu.
