Pokračujeme ve výročních žebříčcích a i druhý díl našich nejoblíbenějších zahraničních desek je pestrost nad pestrost. Jaká dvacítka ze světa nás ve druhé polovině roku zaujala nejvíce – ať už hudebně, konceptem, či jakkoliv jinak? Dozvíte se opět bez pořadí, dle kalendářního řazení.
Podzim přináší různé nálady, od dětsky spokojeného radování se z barevného listí až po hluboké deprese utápěné v povzbudivých tekutinách nebo aspoň v teplé peřině. Proto i náš nový Bedekr nabízí na každou náladu něco. Nicka Cavea čelícího meznímu okamžiku, postapokalyptické Flash the Readies, v lesích rozdováděné Longital, hořkosladké Archive, dekonstruktivistické vykoupení Bon Ivera, kafkovského Sicker Mana a Kodaní zsychravělé africké střípky Dawdy Jobarteha. Tak místo krosny sbalte přehrávače a pojďte si hrát na světoběžníky společně s námi.
V seriálu Za oponou se snažím mapovat především desky, jejichž příběh není obecně nijak profláklý. Debut amerického písničkáře Justina Vernona alias Bona Ivera je výjimkou – o málokterém vzniku nahrávky se v posledních letech mluvilo a napsalo tolik jako o For Emma, Forever Ago z roku 2007. Přesto je to příběh natolik pozoruhodný, že by mi přišla škoda ho v rámci tohoto seriálu neodvyprávět. K příležitosti vydání třetího alba Bon Iver, 22, A Million, tak můžete zavzpomínat na jednu z nejvýraznějších folkových desek tohoto tisíciletí.
Další z očekávaných zářijových desek je čísly a symboly opředené album 22, A Million písničkáře Bon Ivera, muže, který už skoro deset let převrací struktury amerického folku. Nakolik se o něm neustále mluví, bude to teprve jeho třetí studiová nahrávka, na první poslech zjevně o dost experimentálnější než ty předchozí.
Když dal roku 2011 Justin Vernon svůj projekt Bon Iver k ledu, nečekal jsem, že ho nechá zamrznout po dobu více než pět let. Tvůrce osamělé lesní zpovědi For Emma, Forever Ago a velkolepého písničkářského opusu Bon Iver, Bon Iver se však po letech vedlejších projektů konečně zase odhodlal oprášit to hudební alter ego, které bezmezně obdivuji. Nedávno se na síti objevila b-side skladba Haven, Mass, která se nevešla na druhé studiové album, a krátce nato Vernon prozradil, že „pracuje na něčem novém“. Žádný hudební návrat by mi momentálně neudělal větší radost.
Fenomén live sessions neutuchá. Pytel se skutečně roztrhl, z děravé juty nepřestávají vypadávat interesantní projekty, a my vám tak můžeme přinést druhý díl článku, který se představování takových atypických hudebních dýchánků věnuje.
V posledních několika letech se s nimi roztrhl pytel. Začala s nimi kvalitní rádia, zanedlouho se přidaly nezávislé hudební labely, krátce nato i samostatné projekty aktivních nadšenců, kteří také chtěli mít tu jednu vlastní, netradiční.
