„PAF lze vnímat podobně jako výstavní prostor, kde v rámci tématu výstavy rozkrýváte rozličné interpretační vrstvy skrze objekty, pohyblivé obrazy, popisky, performance, architekturu prostoru a například i hudbu nebo obecněji zvuk,” hovoří o PAFu kurátor Martin Mazanec. Letošní ročník opět nabídl přehlídku jedinečných výstupů nejrůznějšího charakteru, tentokrát na téma lapsus.

Festival Le Guess Who? v pár pohlednicích ze sálů, ale také ulic, dílen, kostelů. Nizozemský festival trval také tentokrát čtyři dny a noci a vedle velkoklubu Tivoli zasáhl bezmála celé město Utrecht. Pár fotek zachycuje atmosféru Lomboku, vedlejšího programu festivalu, který probíhal ve stejnojmenné čtvrti a představil folklórní či menší, vycházející jména. Doplňující galerie k té, co vyšla na Full Moon Zinu.

Další ročník Lunchmeatu je úspěšně za námi. Na stejném místě, které by bylo jen škoda měnit. Se stejně nabitým line-upem, který opět reflektoval vrchol současné elektroniky, což se, doufejme, do budoucna také nezmění. Tři říjnové noci představily jména jako Lanark Artefax, Aisha Devi, Lee Gamble, či Amnesia Scanner.

Procházkou ztemnělým Starým Městem jsem došla do koncertního sálu pražské konzervatoře. Lidí tu nebylo moc, ale skromný sál zaplnili. Všichni byli upravení, v nejlepších šatech a nedočkaví na vůbec první vystoupení Terryho Rileyho v Česku. Den poté, kdy jsme mohli zhlédnout interpretaci jedné z jeho nejstarších a (jak pro jeho dílo, tak především pro revoluci ve vývoji současné vážné hudby) nejzásadnějších skladeb In C, se představil také jako interpret v rámci festivalu Struny podzimu. Desátého října zahrál v duu se svým synem, kytaristou Gianem Rileyem.

Osmé vydání městského showcasu Waves Vienna, na kterém se představilo nespočet alternativních, elektronických i rockových skupin a projektů z celé Evropy, je za námi. Bylo to hledání jehly v kupce sena? Zas tak dramatické to nebylo. Letošní ročník sice akcentoval slovenskou a portugalskou scénu, ale nejzajímavější pětice - mým subjektivním pohledem - byla následující. Berte to jako vyzobnutí několika rozinek, vystupujících bylo tolik, že by se to nedalo oběhat ani za týden…  

Ars Electronica je taková brána do světa budoucnosti, když si budoucnost představíte jako svět strojů, robotů a nových technologií. Procházíte se a všechno kolem vás klape, tiká a má ty nejneuvěřitelnější tvary. Festival skrze nové technologie reflektuje závažné sociální problémy, jako třeba ekologii nebo uprchlickou krizi, a zároveň hravě objevuje, co s technologiemi člověk svede prostě proto, že může.

Monopolizace festivalového trhu je obrat, který Michal Kaščák, ředitel slovenského festivalu Pohoda, použil v poslední době mnohokrát. Týden zpět Superstruct Entertainment – odnož americké investiční skupiny Providence Equity Partners, přidala do svého portfolia finský festival Øya, který se tak připojil k už tak úctivému portfoliu Sónaru brandu, večírků a nyní i festivalu Elrow a maďarského Szigetu.

Šestadvacátý ročník kultury z jiného světa v Tasově u Veselí nad Moravou. Tak zněl podtitul letošního ročníku Besedy u Bigbítu, který odstartoval v pátek třetího srpna. Výběr české alternativní, především kytarové, scény doplněný o několik zahraničních jmen, workshopy, talk shows či autorská čtení. Prostě ten festival, který mají všichni rádi.

Teď po skončení festivalu se snažím zpracovat všechny dojmy a znovu se stát součástí reálného světa. Ale je toho moc, před očima se mi přehrávají zážitky, koncerty, obrazy, lidi. Těžko z toho ven a těžko se dá popsat tak intenzivní a nečekaný zážitek, jakým byl Laba Daba.

Neformální, zpravidla nestylizované portréty několika málo vystupujících na letošním 26. ročníku Besedy u Bigbítu v Topolovém hájku v Tasově u Veselí nad Moravou… 

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.