Každou zimu mám pocit, že to zažívám poprvé. Pokaždé jsem znovu překvapená, jak brzy se stmívá a od čtyř mám permanentně pocit, že se blíží ráno. Podobný časový skok jsem zažila i na letošní dušičkový den. Mezitím, co venku byl tak akorát čas na večeři, uvnitř už v oparu noci pulsovala produkce IAmNøt. Hudba zněla jinak, než jsem slyšela na jejím debutu Changes, beaty byly rovnější, i když pořád stejně explozivní, sál se hlavně v druhé půlce setu překvapivě zaplnil. Hudba byla intenzivní, ale pozornost publika roztříštěná – očekáváním? Nebo tou pozdně-večerní atmosférou?

Když jsem před čtyřmi lety poprvé zažila Föllakzoid v brněnském Kabinetu Múz, byl to pro mě naprosto odzbrojující zážitek, který ve mně doteď rezonuje. Loni na Fluffu jsem koncert z logistických důvodů propásla, ale jak jsem zjistila, že se vrací do Česka letos v listopadu, bylo jasné, že podruhé si je utéct nenechám.

 Vivat Moody Moon Noize klepe na dveře a Živá vila ještě před tím na poslední chvíli oznamuje koncert, který Prachatice ještě nezažily. „Když jsme se Sýčkem začínali, Föllakzoid byli kapela kterou jsme milovali ze všech nejvíc. Jo a je legrace vidět Prachatice vedle Paříže, Berlína, Liverpoolu, Varšavy, Londýna, Glasgow atd. Jak od Járy Cimrmana,” dodává.

Neměnný motorik beat ořezaný na svůj nejzákladnější rytmus a kytara na pozadí ambientních synťáků, jediná melodie rozvíjející se celým vystoupením a mystická atmosféra na pódiu. Čerstvá deska chilských Föllakzoid, I, znamená pro kapelu velký skok dopředu a zásadní proměnu zvuku. Úterní koncert v Kabinetu potvrdil, na co jsem narážela už v pozvánce, totiž, že se kapela konečně doopravdy našla. I jako jedna? Začátek? Já? Při poslechu zavzpomínám na Different Trains Steva Reicha propojujícího v rytmu jedoucích vlaků rozdílné světy tehdejší Ameriky a Evropy za druhé světové války. 

Chilská kapela se u nás často nevidí, o to větší nadšení se nabízí, když Brno, jako svojí jedinou českou zastávku, zvolí trio Föllakzoid. Spolu s polskými Lonker See zahrají 24. září v Kabinetu Múz. Předchází je pověst šamanů a cestovatelů do jiných světů. Nechtě označovaní za pokračovatele vlny německého krautrocku se raději než ke kapelám jako CAN nebo NEU hlásí k tradicím a rituálům původních obyvatel Chile a pohoří Andy. S pomocí dnešních nástrojů realizují výlety k počátkům vlastní kultury i do našich myslí. 

Proč si na Den Země nedat jednu od podlahy od kapely, která pochází z jedné z nejpestřejších zemí na světě vůbec? Chilští Föllakzoid vydali vloni intenzivní kytarový opus s atmosférou krautrocku a právě z něj pochází i pro dnešek příznačně pojmenovaná skladba Earth. Jedenáct a půl minuty omamné instrumentální párty, během kterých si třeba můžete rozmyslet, co ve vašem přístupu k Zemi můžete změnit.

Krautrockoví psychedeličtí instrumentální hypnotizéři Föllakzoid z hudebně i geograficky exotického Chile vydali na jaře omamnou nahrávku III, která je jednou z nejlepších desek, jakou jsem letos slyšel. A kdo ví, možná se dostane i do finálního výběru letošního bilancování, jež na AlterEchu rozjedeme v druhé polovině prosince. Trojice se nyní připomíná klipem ke skladbě Feuerzeug, který nemůže být atmosféře skladby, potažmo celé nahrávky bližší.

Třetí díl našeho pravidelného průvodce nabídne tradiční folk i neortodoxní krautrock, hudbu z našich luhů a hájů i z Jižní Ameriky a mnohem, mnohem více...