Dvanáctý ročník Mezinárodního kameramanského festivalu Ostrava Kamera Oko (OKO) reaguje na nezvyklou globální situaci a odehraje se v upravené podobě. Návštěvníky čekají dva podzimní víkendy plné audiovizuálních projektů i soutěžních snímků, začne se ve dnech 25.–27. září. Druhý víkend OKO plánují pořadatelé na začátek listopadu.

Poslední prázdninový den a PAF v neobvyklém letním počasí, jako tečka za vedry a festivaly, jako pozvánka na zimní plnokrevný festival. Přes den to vypadalo na rodinnou akci - mladí, staří, rodičové a odvěcí kamarádi, pomalu a rozvážně zakládající táborák, pocucávajíc pivo. Tedy nebýt rychty z těžkotonážní aparatury a kontrolerů DJů. Hudba se postupně prolínala a křižovala napříč elektronickými žánry, syntézou digitálních zvuků a tradičních nástrojů, i zpěv zazněl a zrovna v náladě loučit se s vřelými, bezstarostnými dny.

Řekové Mohammad se zálibou v ambientu vydávají pravidelně od roku 2010. Nyní působí pod labelem Pan, předtím to byl Antifrost. V druhé polovině září se přijedou představit do Prahy a Brna.

Rapové plochy ukryté pod hlukovou slupkou terénních nahrávek nám učarovaly už na debutovém Szara. Nyní se ostravský „ruchovec“ Lišaj vrací s novým singlem Hartaa – předzvěstí chystané nahrávky, která vyjde u Genot Centre. Lišaj se tentokrát ještě více noří do abstraktních noisových nánosů, z nichž na povrch proplouvají už jen ty nejprůraznější elementy. V závěru se pak nebojí spustit tak akorát drásavou sonickou trýzeň, která se především ve sluchátkách ostře zabodává do uší. Cukr a bič v sedimentech hluků.

Ostrava má za sebou třetí ročník klubové noci alias PENDL. Přestože byl letošní program zaměřen spíše na mainstreamovou hudbu, našlo se několik alternativních výjimek, kvůli kterým to stálo za to.

Umění zaškatulkované do svých komůrek nikdy nemůže dosáhnout stoprocentního rozletu. O rozboření mainstreamových hranic a škatulek se již více než dvacet let snaží festival Alternativa, která na letošní 24. ročník chystá opravdové klenoty.

Využívání field recordings neboli terénních nahrávek, zachycování zvuků a ruchů světa živého a umělého mimo prostor nahrávacího studia, světa přírodního a antropogenického, se v současné hudbě stává čím dál tím výraznějším fenoménem. V následujících řádcích si proto krátce nastíníme, jak se tato metoda zaznamenávání bezděčně vznikajících akustických podnětů z okolí proměnila z vědeckého, především dokumentačního hlediska v přístup hudebně-estetický a v jakých formách se vyskytuje u nás i v zahraničí.

Snažím se zaparkovat kolo co nejrychleji, doufajíc, že nemám zpoždění. Uf, nemám. Jedna z prvních noisových kapel u nás, OTK, otevírá letošní Chee Chaak Fest. Konečně jsem tady, plně naladěna na psychedelický víkend. Rozkoukávám se a vidím prostory starých koupelen zaplněny přátelsky vyhlížejícími lidmi. Tuším, že jsem zde správně.

Elekce je alegorie na vyváženou stravu. Čtvrtý ročník pražského šestidenního festivalu vyvrcholí zítra, kdy s úderem sedmé večerní na šestatřicet hodin rozezvučí dvě stage, na nichž zahraje v úhrnu třicet hudebníků. Závěrečné hostině předcházela série diskusí, přednášek a jiných, s (elektronickou) hudbou spjatých akcí.

Klubová sezóna se pomalu chystá předat štafetu letnímu festivalovému veselí, ale několik lahůdek ještě přesto nabídne. Tradičně našlapané večírky s českou nezávislou scénou připravila i kopřivnická Mandala, která sice stále nabízí velký výběr čajů, ale interiéry už nějakou tu dobu má čistě klubové, jdoucí na ruku hudební dramaturgii v ní přítomné. Na květnovém menu se objevují dvě večeře o dvou chodech.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.