Na koncerty opravdu mimořádných umělců v oblasti experimentální hudby se dá u nás zajít jen párkrát do roka. A Day of Sound se konal v Kutné Hoře již popáté a pro mě šlo o první návštěvu jednodenního hudebního večera, jehož ambicí je mimo jiné propojit hudební a výtvarné umění, tedy umožnit návštěvníkům prohlédnout si aktuální výstavy v Galerii Středočeského kraje a ty spřízněné uvést vernisáží.
Když se ohlédnu za dramaturgií této akce od jejích počátků, vždy tu byl prostor pro experimentální zvukové umění, občas šlo o hybridní večer, kdy vystupovaly v kontrastu ke zvukovým a elektronickým umělcům kapely z alternativní scény, ale oproti soudobé a experimentální hudbě jevící se jako popové. Loňský ročník dokonce zcela uhnul ze směřování k dobrodružnějším směrům a připravil program zaměřený na písničkáře. Letos dramaturg Pavel Klusák pozval velmi výrazná jména světové experimentální a improvizované hudby, když do GASKu dorazila perkusionistka, skladatelka a konstruktérka vlastních nástrojů Limpe Fuchs a vedle ní pak dvojice norských hudebníků Jan Bang s Arve Henriksenem. Že si tohle trio sedlo i vzájemně přímo na pódiu a spontánně vytvořilo improvizující soubor se pak ukázalo během jejich nepřerušeného koncertu, jenž se vynořil v zahradách GASKu o dvě hodiny dříve, než byl původní plán. Ke Kutné Hoře se totiž blížila mračna a celá impozantní scenérie na vodním pódiu tak mohla přijít nazmar. Ale nestalo se, déšť vydržel doslova do posledního tónu.
V Mnichově narozená Limpe Fuchs dovezla litofon, nástroj podobný obřímu xylofonu, na němž se ale tóny vytvářejí úderem o kamennou desku. Dalším z jejích pověstných instrumentů byla zvuková konstrukce založená na strunách rozeznívaných kyvadlovým pohybem kovových trubek. Zatímco hra na litofon byla tichá a trochu splývala s venkovním prostředím, zároveň s pomalým stmíváním sílily i zvuky kyvadlových strun, které produkovala německá experimentátorka, občas do zvuku improvizující svým vokálem. Poté ji na pódiu střídali Bang s Henriksenem a šlo o výměnu velmi fluidní, během které část vystoupení Limpe Fuchs naživo zremixovali. Princip live remixu je koneckonců přístup, s nímž Jan Bang pracuje i na festivalu Punkt, který spoluzaložil s Erikem Honoré v norském Kristiansandu.
Arve Henriksem je norský trumpetista, známý z proslulého improvizačního tria Supersilent. Oba s Janem Bangem působili jako dokonale sehraná dvojice, která se přirozeně napojila k Limpe Fuchs, oproti ní však připravili melodičtější koncert, rovněž reagující na okolní prostředí. V závěru se všichni tři improvizátoři znovu sešli na pódiu (možná na Klusákův podnět) k radosti publika a jistě i hudebníků samotných.
Přirozenost by mohla být spojnicí letošního A Day of Sound, který zakončila hudebně-zvukovou performancí mladá slovenská umělkyně Barbora Tomášková. Během svého vystoupení se pohybovala s až taneční elegancí od violoncella k různým ozvučeným objektům, občas přidala i vokál. Zatímco v produkování zvuků a nástrojové hře působila suverénně, ve zpěvu se spíše hledala a jako by zkoumala barevné odstíny vlastního hlasu.
Jelikož jsem se tohoto hudebního večera v GASKu účastnila poprvé, nemám jak posoudit vývoj, ale hudební program patřil k tomu nejlepšímu, co je možné v oblasti experimentálního a zvukového umění u nás naživo vidět a slyšet. Tedy jen tak dál do budoucích let! (ZM)
A Day of Sound, Kutná Hora – GASK, 26. 8. 23
